Už je to opravdu hodně dlouho. Psal se rok 1971 a já byla hodně mladá paní a hned po novém roce jsem šla na operaci se žlučníkem. Tenkrát se ještě řezalo přes celé břicho, ne jak teď jen laparoskopicky. Měla jsem 22 stehů. A také jsem krátce po operaci jsem byla poslána do lázní. Tenkrát to bylo na tři týdny a do Karlových Varů.
Ubytována jsem byla na kolonádě, bylo tam hezky a bydlely jsme čtyři mladé paní na pokoji. Dnes se mi evokovaly krásné vzpomínky. Proč právě dnes? Ano, způsobilo to rozvolňování po Covidu, syn se snachou se byli podívat právě v Karlových Varech, poslali nám pár fotek právě z Varů a byla tam místa, kde jsme chodívaly my čtyři děvčata z jednoho pokoje. Chodily jsme na odpolední čaje na Jelen skok. Krásné živé vzpomínky to byly. No a právě tyto vzpomínky mi přišly na mysle právě v těchto dnech a až tak moc, že jsem poznala po těch padesáti letech i tu cestu pěšky z města právě na ten Jelení skok, kde se konaly právě ty odpolední čaje.
To je onen „jelení skok“. Není to sice nahoře jelen, ale je to prý kamzík.
Chodili jsme tudy dost často na taneček a nejde zapomenout. Na to, že už to je příběh starý dlouhých 70 let, tak to je úspěch.
Pohled dolů na Karlovy Vary
Cesta na Jelení skok
Tudy jsme chodily nahoru, myslím my čtyři děvčata z našeho pokoje. Tanečků jsme si užily, bylo to fajn.
Před asi 14 dny se tam byl podívat syn se snachou, ale ne na taneček, ale vyšlápnout na nějaký kopec. Jsou tam krásné procházky. My jsme tam byli ještě potom jednou s manželem na dovolené tři týdny a pak mockrát vlakem jen tak na výlet a také na zmrzlinu. Mám opravdu krásné vzpomínky.
Zdraví Vás všechny opět Ježurka.
Libuško, krásné fotky a milé vzpomínky. 👍👍 V Karlových Varech jsem byla několikrát, ale jen na otočku. Ráno tam a navečer zpátky. Přeci bydlím u Karlovarské. 😀 Jen jednou jsme byli na zájezdu po lázních, kdy jsme jich navštívili několik. Spali jsme v Teplicích a pak kousek od Karlových Varů. Bylo to na podzim, bylo mlhavo a kolonáda u Vřídla byla liduprázdná. Jen autobus se zvědavými cestovateli.
Nevím jak teď, ale když jsme tam byli naposledy, připadali jsme si jako v Rusku.
Měj hezké dny a opatruj se.🙏💓🍀
My jsme tam jezdili na zmrzlinu vlakem, nebylo o daleko. a v těch lázních jsme byli jednou a já jednou po operaci žlučníku. Líbilo se mi tam.
Milá Ježurko!
Taky mohu vzpomínat na Karlovy Vary. Poprvé jsem tam jela v roce 1977 po operaci žlučníku a pak každý rok až do roku 1983. Jenže to už nebylo na křížek, ale ohromně mi to pomáhalo. Opravdu jsem si Vary prošlapala i protančila. Nejvíc jsem byla zklamána z toho, že Češi i Němci měli rozdílné služby. Za marky dostali lepší zboží i služby. A vidět jak dostáváme zcela něco jiného jak naši sousedé bylo ponižující.
Já tam byla po pré také po operaci žlučníku, ale už v roce 1971. Pak už mne tam po operaci neposlali.
Libuško, krásné vzpomínky na krásné město. My jsme tam byli s mužem před deseti lety, manžel byl ve Varech na vojně a konečně splnil slib, že mě tam vezme.
No vidíš, spojili jste dobré s užitečným.
to je krásné vzpomínání 🙂 já byla v KV jednou s rodinou, ale po pravdě si na to moc nevzpomínám :/
No, od nás to tam není daleko, Byli jsme ve vech těch lzních, co jsou v tom trojúhelníku, dokonce i v Konstantinových, ale ¨jen se podívat.
Ve Varech jsem pracovala dlouhá léta. Do města jsem se dostala málokdy.Vary miluji. Chtěla bych se ještě jednou projít od Puppu k Termalu. Nikdo mi to nechce splnit.(všichni se bojí)
Přeji krásný den,Libuško ☺☺☺
Já byla ve Varech na svatební cestě – bydleli jsme v nějakém motelu Alice na kraji Varů… pak jsem se tam vnutila na tiskovku (na VŠ, v roce 1976); ve finále jsem se tam setkala s dvěma kámoškami z FŽ UK někdy v 2004… To už jsem kupovala karlovarské oplatky u nějaké Ukrajinky…
A jako obvykle – Libuško cituji Tě:
Chodili jsme tudy dost často na taneček a nejde zapomenout. Na to, že už to je příběh starý dlouhých 70 let, tak to je úspěch.
Ne děvenko moje zlatá, je to cca 50 let. V 10 letech jsi ve Varech fakt netancovala! 🙂
Mám stejné vzpomínky jak na K.V, tak na potíže po operaci žlučníku. Ještě dnes se u lékaře ptají kdo mi to tak zohyzdil.
Já si na operaci nestěžuji, vydržela mi celých 50 let, ne jak jsem hloupě psala 70, omlouvám se, ale vzpomínky mám dobré.