Tento rok jsem úplně zapomněla na moje výročí blogu, který jsem si založila 8. 7. 2008. Připomněla mi to Hanička – Otavínka, která mi k tomuto výročí popřála a dokázala mi, jak je opravdu dobrá. Má dokonalé záznamy o všem důležitém i tom méně důležitém. Vím, že bych si na to měla myslet hlavně já, ale nějak mne to v poslední době nebaví, protože má blog už trvalé a neustálé problémy. Buďto nejde vložit článek, nebo jsou komentátoři zablokovací, prý jsem jim neumožnila vkládat komentáře a to se mi objevilo na blogu i v případě, když jsem na komentáře reagovala. Na připomínky se nereaguje. Nevím, kolik nás tam vydrží a jak dlouho, ale je pravda, že už hodně lidí prchá.
Já jsem začínala v červenci 2008 pomalu psát, tento rok to nebylo až tak moc, napsala jsem pouze 26 článků. Bylo to ale hlavně proto, že jsem psala hlavně do rubriky MOJE VZPOMÍNKY, a tam mi dalo dost práce vyhledávání fotek z foto alb a následné skenování. Musím se přiznat, že mne to i bavilo. Přiznávám, že se ještě občas i teď najdou lidičky, které si přečtou někdetý článek z těchto vzpomínek, což mne potěší.
V roce 2008 tedy byylo mnou napsáno 26 článků, v dalším roce 2009 už jich bylo 110 a v roce 2012 krásných 353 článků, což je téměř jeden článek denně. To byl výkon! Pak už moje píle nebyla vyšší, ale naopak Článků postupně ubývalo a letos mám k dnešnímu dni pouze 66 článků. Nechci se vymlouvat, ale hlavní zásluhu má na tom neustálá a dlouhodobá poruchovost blogu, kde se pořád jen slibuje a skutek utek. Bohužel.
Vezmu-li ještě v úvahu moje rubriky, jsou jako hlavní ty články o rodině, kde jich je celkem 613, příběhy ze života 597, článků jen tak je 559, na téma týdne jsem napsala 180 článků a o vaření a pečení 124 článků. Ostatní články jsou pod stovku.
Podívám-li se ještě na týdenní návštěvnost, tak jsem celkem spokojená. Pravda je, že třeba začátkem letošního roku jsem měla týdenní návštěvnost ař 1960 čtenářů, minulý týden to už bylo jen 1259 čtenářů, protože píši podstatně méně a nevím, bude-li to ještě někdy lepší. Už jsem si taky říkala, že s blogováním končím, ale přece jen mi to pak nedalo a aspoň občas něco napíši.
Mám vás všechny, hlavně ty moje věrné čtenáře moc ráda, ale potěší mne i každý další, který se přijde podívat někdy náhodou. Mám tady mezi vámi všemi také své milé dokonce i přátele, s některými jsem se už sešla.
Přeji všem krásné dny, přeji, aby se ještě někdy blog.cz vzpamatova, aby bylo vše jako dříve.
Vaše Ježurka