Hned na úvod chci jen říct, že tento článek píši proto, abych napsala o tom, že není to stáří vždy tak radostné a ne proto, abych si stěžovala a četla tady „rady“, jak mám vše vnímat jinak.
Ono to moje „cestování“ po doktorech začalo už v pondělí. Byla jsem po delší době objednána na ortopedii na obstřik kolen. Už jsem nemohla ani sejít ze schodů. Obstřik jsem dostala, za 14 dní na kontrolu. Vypadla jsem poměrně rychle a až po příchodu domů jsem ztuhla. Zapomněla jsem zaplatit za injekce stovku. Hned jsem tam volala, abych se omluvila, že tam přijdu nebo to zaplatím na další kontrole, ale už tam nebyli. Jsou tady u nás jen 2 x týdně.
Pak jsem šla k mé praktické lékařce, abych se domluvila, jak to mám udělat, že jsem objednána na 18. května do nemocnice na kolonoskopii a další menší zákrok. Potřebuji totiž potvrzení, že nemám COVID 19. Řekl mi to můj doktor z nemocnice. Cha, cha, cha! Kdepak tam! To oni tam nedělají, právě se o tom bavily sestry s lékařkou, že oni to dělat nebudou, že se platí tři tisíce korun! Ale nevím, kdo to platí, jestli já nebo oni, ale předpokládám, že já. Mám si zavolat na OHES. Číslo nevím, tak jsem se koukla na internet, a než jsem našla číslo, tak jsem tam viděla takový malý dotazník, kam mohu napsat, co potřebuji, že mi dají druhý den vědět. Nedali. Včera tam nic nebylo.
Tak jsem pokračovala dále, volala jsem mému lékaři do nemocnice. Ten nevěděl, ale měla jsem si zavolat na vrchní sestru, že to je její parketa. Tam jsem se dozvěděla, že mi příští týden pošle žádanku. Tak. Takže na ten OHES budu muset, jen se musím domluvit kdy.
Dnes jsem se vydala na další cestování po zdravotním středisku. .V pondělí jsem volala na neurologii, protože mám denně dost velké bolesti a bez léku to fakt nejde. Chtěla jsem se objednat.
Sestra mi říkala, že jsem si mohla zavolat. Já jsem po pravdě řekla, že jsem k nim v pondělí a posléze i v úterý volala, ale že to napřed nikdo nebral a pak mi to položil. Prý to není možné(?!). Asi za dvě minuty vyšla, že mají čas, že další pacient přijde až za chvílí, tak mne vezme. Hurá, šla jsem tedy dál.
Paní doktorka mne vyslechla a zeptala se, jestli budu chtít to, na čem jsme se dohodly posledně, tedy obstřik pod CT, že mne objedná. Řekla jsem, že mne v poslední době kromě bederní páteře ještě zlobí i krční páteř, mám motání a bolesti hlavy, což jsem nemívala.
Koukla se do záznamů a řekla, že jak jsem byla loni na CT hlavy, že tam byly sklerotické změny a měla jsem vlastně i malou mozkovou příhodu. Tak to jsem koukala, protože o tom mi neřekla, asi mi to chtěla dávkovat po malých dávkách. No, dostala jsem obstřik na cestu a domů léky na to motání té hlavy a uvidíme, co bude dál. Až mne objedná, tak mne zavolá.
Pak jsem ještě zašla na ortopedii za sestrou a řekla jsem, že mne mrzí, že jsem jim zapomněla zaplatit za ty injekce a že se omlouvám. Kdybych se nepřihlásila, asi bych neplatila, protože sestra se divila, prý to mohlo počkat do příště a bylo vše vyřízeno.
Ještě jsem měla v ruce papír z ORL, kde jsem byla naposledy před 2 roky, mám chronickou rýmu a v poslední době větší problémy. Pak doktor mi řekl, že se to zhoršilo (co taky ne), napsal mi kapky do nosu, které mi posledně pomohly a ještě lék na alergii, což je asi s tou chronickou rýmou spojené.
No, všechno, co jsem dnes chtěla vyřídit, jsem vyřídila, tak už jen, aby bylo líp a abych mohla dojít někam pokud možno bezplatně na ten test na COVID-19.
Zdraví vás všechny v poslední době dost bolavá Ježurka