Já se snažím teď denně si naplánovat nějakou práci, aby mi to nebylo dlouhé.V pátek odpoledne jsem byla za manželem se synem a snachou, včera si pro mne přijela dcera. Než jsme se vydali za manželem do nemocnice, tak jsme si zašly na oběd.
Jídlo bylo nekořeněné a nic mi z něj nebylo
Tady jsou naše obědy, obě jsme si pochutnaly.
Po jídle jsme se vydaly do nemocnice za manželem, bylo nám fajn, manžel byl samý úsměv a stále ještě nic moc nejí, tak měl hlad.
Pak jsem se zeptala dcery, jestli si dá ještě se mnou u mne kávu. Naříkala nic a pak jsem jen koukala, kam to zatáčí, tudy se nejede do Litvínova. Tak jsme jely k ní domů na tu kávičku, aby tam nebyla Wallinka dlouho sama.
Ta ale byla ráda, když nás viděla, tak jsem se s ní mohla pomazlit a pak jsme se vydaly ke mně domů do Litvínova. Ale zase jela jinudy, to ještě stále nebyla cesta ke mně domů. Aha! Vezla mne se podívat, kam se bude koncem měsíce stěhovat. Zase v Mostě, ale jinam. Tam už to není bezpečné.
Musím se přiznat, že to byl nakonec hezký den, ale dnes je mi to tu dlouhé. Aspoň jsem si převlékla postele a hned vyprala. Já jen doufám, že manžel už půjde příští týden domů. Nechtěla bych tady v tom našem velkém bytě být sma.
Přeji všem hezký konec víkendu. Vaše Ježurka