Ano, dnes je pátek večer a já bych chtěla napsat, jak je to u nás dál po příchodu manžela z nemocnice. Nic jiného jsem mu zatím nedala k jídlu, co by nesměl a taky všechno zatím zvládl bez ztráty kytičky.
Snažím se, aby jedl jen to co smí a taky si pochutnal. Dnes měl třeba kuře na paprice, nekořeněné, bylo to i jedlé. No a já jsem si dala řízek. Manželovi prý to vůbec nevadilo, ani neochutnal, za což ho chválím.
Hned ve středu jsme šli na kontrolu k praktické lékařce, abychom jí dali přečíst propouštěcí zprávy, protože tam měl plánované další kontroly. Hned příští týden jde na odběr krve, abychom věděli, jsou-li výsledky už lepší. Pak má přijít zase k PL, aby se dozvěděl, jak to dopadlo, ale zase musí čekat v čekárně a musí si zajistit pořadové číslo. Ve středu prý tam dali jen devět čísel, protože měli tři preventivky a tak jinak mají prý dvanáct pořadových čísel. Vedle mne seděla mladá paní, která přišla a už na ni číslo nezbylo. Tak se její manžel rozčílil, protože jí bylo špatně a moc nebyla ochota ji vzít. No a to tam přišla v 11,10 hod., doktorka začínala v 11,30 hod. a ve 14,30 už měla půlhodinovou přestávku. My předložili zprávy z nemocnice, tak jsme se tam dostali, ale tenhle přístup se mi nelíbí. Dostal také v nemocnici recept na dva léky. Jeden na žlučník a druhý na bolesti, zaplatili jsme v lékárně 400 Kč, protože tam bylo napsáno, že léky hradí pacient. No, máme štěstí, že nám na důchod přidali.
Tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat, ale myslím, že pomalu.
Už z nemocnice mi si manžel stěžoval, že telefon špatně slyší. Je pravda, měl už ho dlouho a tak si zasloužil nový. Ale není žádný fanoušek telefonování, tak mu syn objednal úplně jednoduchý mobil, on má ale stále ze všeho nového obavy a stále tvrdí, že si nic nepamatuje, ale já věřím, že ho to jednou naučím.
Včera přišel můj nejmladší vnuk Tom, aby se mi podíval na tu rozbitou tiskárnu, bylo to složitější, ale on je šikula a tak mi tiskárna zase jede. Nevím sice, jak dlouho, ale to neřeším. Rozbije-li se, tak už koupím novou a basta.
Dnes se zase na chvíli zastavil syn se snachou, aby mu syn zprovoznil ten nový mobil, sama to přehazovat neumím, ale kontakty už jsem zvládla uložit i na rychlovolbu, tak teď ho to jen naučit.
Zítra mu vařím kuřecí polévku a vařené kuřecí stehno s bramborem a salátem. Taky mu upeču štrúdli z listového těsta a osladím jen sladidlem, na tom není nic špatného.
Na neděli nás syn se snachou pozvali k cestě do Prahy, podívat se za vnoučaty, od Vánoc jsme se neviděli a taky pak k Laděnce na její nové koťátko. Doufám, že bude manželovi dobře, nebudeme nikde běhat a tak to snad zvládneme. Má sice už pršet, ale to určitě dáme.
Tak se mějte všichni krásně, já se zase brzy ozvu. Jo a ještě jednou všem děkuji za podporu v komentářích.
Zdravm vás všechny. Ježurka