Teď jsem posledních asi 14 dní intenzivněji pracovala na knize, kterou jsem dostala na Vánoce od nejstarší vnučky, aby se prý zachovaly vzpomínky pro další generace. Ono se to nezdálo, ale paměti mně ještě zatím slouží a tak jsem si řekla, dokud mi to ještě trochu myslí, tak se do toho dám.
Měla jsem tuto knihu na stole tady v pokojíku a po chvilkách jsem se dala do psaní. Pak jsem si řekla, že zkusím doplnit i nějaké fotky. No, některé mi šly v pohodě vložit, ale některé byly takové nic moc, ale aspoň strochu to snad bude vidět.
Nevím, jestli to vůbec půjde vložit, protože už mi asi tři dny nejdou vkládat komentáře téměř nikam, že to vypadá, že nikam nechodím, ale opak je pravdou.
Tak se pokusím, jak to dopadne dnes s psaním tohoto článku a doufám, že to někdo opraví. Zkoušela jsem to psát i na srdce blogu, ale ani tam nic nešlo vložit jako komentář. Pořád mi to píše, že můj web neobsahuje platný „url“ a je to, zkoušela jsem to víckrát na sebou, ale nic. Tak zkusím aspoň vložit pár fotek, co jsem zkopírovala do této knihy. Není to už sice moc kvalitní přetisk, ale jakž takž to je znát.
To byl úkol pro mne
a tady pro dědu. Ten mne ještě čeká, děda prý si toho moc nepamatuje.
Tady dominuje tatínek a jeho rodiče se svými dětmi, resp. snachami a dcerou
To jsou opravdu staré fotky a ne moc kvalitní, proto to není moc vidět, ale tady je třeba Pražský orloj a my na I. celostátní spartakiádě.
Tady jsem se zaměřila na naše prázdniny na Vysočině s tetou a bratrancem.
Zde jsou vzpomínky na dobu, když jsem chodila do práce
Tady jsem přidala fotku z mé první svatby, to mi bylo dvacet a to je otec mých dětí.
A pak taky samozřejmě moje svatba s manželem, to jsem ještě byla trochu k světu.
Tak a teď jsem zvědavá, zda se mi to uloží. Obrázky se mi v galerii neukázaly, ale na blogu zatím ano.
Krásný víkend přeje vaše Ježurka. Před chvílí pršelo, ale teď svítí zase sluníčko.