Dění posledních dní

Začnu pátkem.
Chodíme každý den hned ráno nakupovat. Je chladnější počasí a není tolik lidí venku. To nám vyhovuje, ale tentokrát jsme museli být doma, protože měl přijít pracovník firmy, nebo-li jak já říkám našeho domácího. Psala jsem mu moje problémy a požadavky, tak to chtěl vyřešit osobně. Ale čekali jsme marně. V 11,50 hod. jsem mu napsala email, že jsme celé dopoledne čekali, ale že už musíme jít nakoupit. Obratem odepsal, aby se omluvil, že v pondělí, tedy jako dnes zavolá, abychom se domluvili.
Ještě mi to nedá, abych se nezmínila o tom, jak mne vylekal manžel. Už když jsme přišli z nákupu, tak manžel říkal, že se mu těžko dýchá. No prostě už na nás bylo dost horko. Doma jsme si pak sedli ke kávě u televize a manžel strčil do sklenice s vodou, která stála na stolku a ona se vylila na stolek i na podlahu. Jak tu vodu vytíral z koberce a jak byl ohnutý, najednou zakřičel a upadl břichem a obličejem dolů na zem. Naříkal, že ho bolí u srdíčka a za nic na světě se nemohl zvednout. Hezkou chvíli ležel, pak se zkoušel pomalu sunout po břiše, ale vstát, aby si sedl do křesla to nešlo. Ani náhodou a trvalo mu to minimálně půl hodiny než se dostal do křesla. Vůbec ho neposlouchaly nohy. Doktora zavolat nechtěl. Naštěstí to do večera odeznělo, ale stejně jsem se vylekala. Mohlo to být od páteře? Asi ano, když ho vůbec neposlouchaly nohy.
Tento den jela dcera nakupovat do nedalekého Německa a kdybychom nemuseli být doma, mohli bychom jet s ní. Tak bohužel, ale dcera říkala, že tam s ní můžeme zajet o prázdninách. Tak nám aspoň nakoupila nějaké věci, co máme rádi.
V sobotu se nědelo nic zajímavého.
V neděli přijel zase syn a přivezl nám opět třešně. Musím říct, že jsem si jich letos fakt užilia a vždy byly výborné, chrupky a sladké bez červů.
Po obědě zase někdo zvonil a přijela dcera s vnukem. Dcera přivezla ten nákup z Německa, já se s ní rozdělila o třešně a předala jsem jí věci, které zde měla na zašití či úpravu. Byl to opět příjemně strávený čas s rodinou.
Dnes ráno mi volal pracovník naší domovské firmy a přislíbil, že přijde kolem jedenácté. A přišel. Chtěla jsem vědět, zda nám letos opraví střechu a balkony, loni to začali na jedné straně, tak prý ano. Prohlédl si také fleky, které zůstaly po vodě, která nám napršela přes střechu a také od plísně. Zateplení prý je zatím v nedohlednu.
Ještě jsem se chtěla domluvit, jestli by bylo možné, aby nám místo vany udělali sprchový kout a jestli by nám na to něco přidali. Taky jak by to dlouho trvalo. Tak sprchový kout prý nám udělají, ale musí to mít bohužel v plánu, tak až příští rok, ale prý hned po novém roce. My bychom doplatili 15 000 Kč a myslím, že to je slušná cena. Já už do vany nevlezu a koupat bych se stejně nemohla, tak budu jen ráda. Jak by to dlouho trvalo? Prý tak týden až deset dní, no budeme to muset vydržet. Vcelku jsem byla spokojená.
A odpolene zase někdo zvonil a přišla zase jedna milá návštěva. Jen tak si přišli pokecat syn se snachou, za což jsme byli rádi a máme na tento týden slíbený výlet do Prahy za vnoučaty. Za což jsme vždy pochopitelně rádi.
No, to jsem se dnes vypovídala, ale myslím, že až na to manželovo zkolabování to byly samé příjemné události.
To je tak bohaý květ, že jsem jen celý den chválila.
Další popátka, kterých je v poslední době stále dost
A ještě jeden květ. Ibišky mi dělají velkou radost a kvetou ostošest.Tak jsem se musela pochlubit.
Hezký start do nového týdne přeje Ježurka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *