Dnes dopoledne mi opravdu byla dlouhá chvíle. Máme s manželem svůj každodenní rituál, který začínáme tím, že hned po snídani (vstáváme v sedm hodin) chodíme nakupovat, někdy třeba jenom chleba, ale hlavně se musím rozhýbat. No a v tom vedru už pak ven nechodíme. Dnes jsme toho k nakupování moc neměli, tak už jsme byli před devátou ranní doma.
Pak obvykle vařím. Dnes jsem měla v plánu lečo, ale musela jsem to odložit na zítra. Tak jsem se vyloženě nudila, bez vaření mi to bylo dlouhé a na nějaké větší práce nebylo dost sil v těch horkých dnech.
Ptáte se, proč jsem nevařila? Inu volal mi včera syn, že ho babička Jiřinka pozvala dnes na oběd do restaurace, protože jí hodně pomáhá nejen s nákupy, ale se vším, co je třeba, protože ona není moc pohyblivá. Tak mi zavolal, jestli nechceme jít s manželem s nimi? Ráda jsem přikývla, protože každá chvíle, strávená s rodinou je pro mne příjemná.
Dali jsme si v podstatě každý něco jiného, ale najedli jsme se dobře, chutnalo a ještě nás pak syn odvezl domů. Byly to milé a krásné chvíle. Hezky jsme si stačili ještě pokecat.
Je pravda, že často bychom to nemohli absolvovat, ale jednou za čas, proč ne? Ale chybělo mi dopoledne to vaření, tak jsem si vzala knížku a v pohodě jsem si místo toho četla. Byl to nakonec dobrý relax.
Na zítra se nahlásila dcera s vnoučaty, tak už se těším. Jen kdyby už polevila ta vedra, je to pro nás starší a nemocné úmorné, dnes je Medarda a tady ani kapka nespadla. Ale když jsem mluvila se sestrou, která bydlí v Brně tak vím, že tam pršely doslova provazy a po cestách se valila voda.
Všem přeji pěkný víkend a mějte se! Vaše Ježurka