Dnešní datum – to bývalo dřív hodně veselo, tedy hlavně v práci. Myslím, že se už tolik MDŽ neslaví jako dřív, protože oficiálně se slaví jak Valentýn, tak i Den matek. Jak jsem zjistila, nějak se to hodně spojovalo s dřívějším režimem.
Někteří mají zato, že tento svátek vymysleli komunisté. My však víme, že ne a já osobně si myslím, že mají právo na poděkování taky ty ženy, které nemají děti a třeba nejsou ani momentálně zamilované. My doma tento svátek neslavíme, ale když jsem chodila do práce, to bývalo hodně veselo. V práci jsme dostaly kytičku, někdy i něco malého k tomu a určitě jsme se sešli všichni, tím myslím i vedoucí a naše drahé polovičky někde na tanečku, kde ovšem slavili hlavně muži. Myslím, že tím se to zprofanovalo a proto už tento svátek třeba neslavíme ani my. Máme-li chuť na něco dobrého, tak si vždycky nějaký ten důvod najdeme, nemusíme čekat na povel, ne? Každému jak je libo.
Já bych stejně dnes moc chutí do slavení neměla, protože se zase na nás podepisují ty stálé změny počasí.
V pondělí jsem šla na poslední obstřik bederní páteře, tam nastalo opravdu zlepšení a podstatné, ale asi se mi to všechno rozbouřilo v těle natolik, že se bolest přestěhovala nahoru. Nemohu otočit hlavou pro bolest, já vím, že se mohu otočit celá, ale přece jenom… Paní doktorka byla v pondělí tak hodná, že mi ještě jako bonus dala obstřik i na tu krční páteř, zjistila, že to je zablokované, tak tomu trošku pomohla a pozvala mne ještě na další den, že mne chce vidět. Tak jsem tam byla i včera. Další obstřik a injekce na bolest a ještě prý dostavu na víkend, takže další v pátek. Také mi napsala léky na bolest, ale já bych byla raději, kdybych je nemusela brát. A dnešní den jsem ale už musela. Nejde to. A pak prý mám z loňského roku vybráno, ach jo, vždyť se vždy vyrojí něco nového, jiného a skončí to vůbec někdy? Bolest mi vystřeluje nejen do hlavy, která se mi točí, ale i do ucha a ani se mi moc nechce sedět u PC. Fixační límec stále nosit prý nemohu, měla jsem ho tři dny a teď už jen po chvilkách. No, copak to opravdu nikdy neskončí? Třeba to bude lepší, až se ustálí počasí, já jsem optimista a stále věřím, ale věřte mi, že mne to už někdy opravdu nebaví. Ale nedám se.
Srdečně všechny zdraví opět bolavá Ježurka