Psala jsem o tom tady, že chodím v rámci cvičení s rukou po zlomenině na rehabilitace a k tomu mám jako bonus daleko víc rehabilitačních docházek s mou bolavou páteří. Dosud opravdu denně bylo něco na programu a tak je to někdy složitější, co vařit. Já sama bych nedokázala jíst vždy dva až tři dny za sebou jedno jídlo, tak se snažím a vymýšlim něco, co jde rychle, ale aby to bylo i dobré.
Včera jsme si právě ráno mohli odskočit trošku dál, šli jsme do zahradnictví, kde jsem si koupila tu primulku, k obědu jsem dělala zelenou fazolku s bramborem a obstřik jsem měla mít až odpoledne. Přijdu tam – a nikdo. To mi bylo nějaké divné, ale čekala jsem, až přijde sestřička, abych se dozvěděla, že má pan doktor dovolenou. V pondělí mi nic neřekli, mohla jsem si ušetřit cestu, že? Ale co nadělám, ale pak mi sestra hned řekla, že tam doktor nebude ani v pátek ani v pondělí, že mám přijít až ve středu odpoledne. Tak nevím, naordinoval mi obstřiky třikrát týdně a to už tam předtím nebyl taky jeden den. Zase se mi to běhání dolů na středisko o ty dny prodlouží, ach jo.
Dnes jsem měla jen dopoledne magnety, tak jsme ráno sjeli jen kousek do obchodu pro nějaké mlsky, ještě jsem stihla pár kytiček osprchovat a běžela jsem na tu RHB. Přišla jsem domů a do půl hodiny jsem měla oběd. To byl fofr! Je jasné, že mi pomohl manžel tím, že nastrouhal sýr a oloupal brambory. Pak už to šlo ráz na ráz. Dnes byl totiž smažák, ale opravdu jsem to zkusila jinak. Už jsem o tom četla fakt před lety, ale nějak jsem tomu moc nevěřila, ale když jsem minulý týden viděla u Jarušky, že tímto způsobem ten sýr dělala, tedy měla jsem to spolehlivě ověřené, neváhala jsem. Musím přiznat, že to je (až na to strouhání) opravdu rychlé a fakt výborné bez roztékání. Doporučuji těm, kteří ještě váhají. Na 20 dkg sýra jsem dala jedno vejce, smíchala, aby to bylo dost husté, udělala kouličky, obalila ve strouhance a splácla na placičku a bylo hotovo.
Už se to smaží a krásně to voní
Takovou chuť jsem na ten sýr měla, že jsem si vzpomněla, že jsem to chtěla taky vyfotit, až jsem kus ujedla. Tak pardon. Výjimečně jsme si k tomu dali i tatarskou omáčku. Nemíváme ji často.
A taky tento zelný salát, který kupujeme a je opravdu samá chuť.
Zítra mám zase rehabilitaci na tu moji ruku a pak ještě musím jít nakoupit maso. To manžel nedá sám, tak zase přijdeme domů krátce před polednem. Inu co, koupíme půlku grilovaného kuřete, které bývá moc dobré a bude to taky mňamka a hned. A že budou zase brambory? Nevadí, v sobotu bude játrová omáčka s rýží a v neděli si manžel opět poručil vepřo – knedlo – zelo. A to já si také ráda dám a taky už si konečně udělám svoje bramborové knedlíky.
No a je to. Už abych zase pomalu vymýšlela co budu vařít příští týden, když se mi posunuly ty obstřiky, už mohlo být klidněji, ale co nadělám. Vydržím.
Hezké předjaří vám všem přeje Ježurka