Dnes jsem tu s více zvířátky. Čím začít? Jasně, kočičkami, tedy vlastně kocourky. Už jsem zase měsíc neinformovala o tom, jak si žijí Floriánek a Juliánek s Laděnkou. No, myslím, že je všem stejně jasno, ale podívejte se sami :
Nevím, na co se tak soustředěně dívají, ale televize to není. Ta je jinde. Jsou ale v pohodě.
Tohle je taky vyloženě pohoda, ale tentokrát ve spánku.
No a dokonce s otevřenou tlamičkou, to je roztomilé, že?
Další spící kocouři, tentokrát se přitlačili Laděnce k nohám. Má to místo přikrývky.
Tuto fotku Laděnka nazvala „Po pařbě“. Je pravda, že kocourek kouká nějak divně.
Jako by jim někdo ty pacičky naaranžoval, ne? Nebo si je schovali, aby jim bylo tepleji?
Hotovo. Kocourky jsme viděli a co takhle se podívat, jaké pokroky dělají šnecí?
Toto prý je jejich panáčkování, to jsem zvědavá, co všechno je Laděnka naučí.
Tady je vidět, že už svou paničku poznají. Učí se jíst přímo z ruky. Dobrý, ne?
A nakonec ještě z úplně jiného soudku. Včera mi přinesla paní pošťačka spolu s doporučeným dopisem ještě jednu obálku. To jsem koukala! Vy, blogeři, jste prostě skvělí! Tlusťjoch mi poslal opravdu originál leták s ježkem. Určitě hodně pamatuje a udělal mi tím velkou radost. Tedy ten leták, ne bloger.
Docela by mne zajímalo, z kterého roku to je, ale určitě už hodně staré.
Takže zvířecí článeček je u konce a já všem přeji krásný víkend. Venku to sice moc hezky nevypadá, ale doma může být útulno a krásně. To vám přeje Ježurka