Ano, právě to si celý den říkám! Proč jsem raději nemlčela a nesnášela bolesti jako dosud. Bláhově jsem si myslela, že ještě mé staré kosti půjdou aspoň trošku opravit. Už ale nevěřím a ještě k tomu mám běhání z toho našeho blbého kopce.
Pro ty, kteří neví, nebo nečetli. Byla jsem před svátky ještě na neurologii, protože mi neustávaly bolesti páteře i po obstřicích. Neustále brát léky se kvůli loni zkolabovaným ledvinám bojím, tak jsem to zkusila. Požádala jsem neuroložku, aby mne poslala na rehabilitace za lékařem, ne jen na nějaké procedury, které jsem měla, a nebylo to nic moc.
Napsala mi doporučení na REHABILITACI A LÉČBU BOLESTI u nás na poliklinice. Jsou tam tři lékaři, kteří se střídají. Měla jsem hned poznat, že to je znamení, když jsem těsně před Štědrým dnem při cestě na polikliniku se objednat, upadla a následně měla jednu ruku v sádře a druhou v ortéze. Ještě sice ruce nemám úplně OK, ale už aspoň většinu věcí mohu.
Dnes jsem tam konečně byla objednaná na vyšetření k jednomu panu doktorovi. Lituji tu paní, co byla na řadě za mnou, protože já tam byla hezky dlouho. Všechno chtěl vědět, byla jsem jako u zpovědi, pak mne ještě pořádně vyšetřil, což o to, to nebylo to nejhorší. To teprve mělo přijít. Doporučil mi a také napsal spoustu dalších vyšetření a procedur.
Především musím na RTG páteře a SI kloubů, protože to je něco jiného než magnetická rezonance nebo CT a hned jsem vyfasovala žádanku. Dostala jsem zase obstřik, na který mám chodit třikrát týdně celkem desetkrát a po obstřiku ještě na elektroléčbu na Sonopulz, který prý má zvýšit efekt léčby.
Kdepak, to není zdaleka všechno. Mám pětkrát mobilizaci páteře a SI kloubů, ukázky cviků, které mám dělat doma dle brožury (to jsem zvědavá, kolik jich zvládnu při té bolesti), měkké techniky na LS páteř také pětkrát, celkem desetkrát biomag s předehříváním sopečnou lávou (nehradí pojišťovna) a jako bonus se mám objednat na podografii plosky nohy. Něco se tam panu doktorovi nezdálo.
A k tomu všemu tam chodím na vířivou koupel na tu zlomenou ruku a ještě mám jít desetkrát na rehabilitace – neboli cvičení také s tou rukou. Asi se tam odstěhuji, nebo budu doufat, že nebude při cestě dolů z kopce klouzačka. Jinak se tam nedostanu, máme to za rohem, ale z kopce, bohužel.
Až je mi z toho všeho ouvej a řekla jsem si, že už opravdu nikam nepůjdu a raději to vydržím.
Ještě jsem byla také včera na odběru krve, protože musím příští týden na kontrolu na nefrologii do Mostu kvůli těm ledvinám.
Ouvej, ouvej, pořád si říkám, že nemusím všechno vědět, jak je na tom moje tělo a nedám si říct. Příště už ale určitě. Zase mám o program postaráno na delší dobu.
Ale nadávat nemohu, jedině sama sobě.
Zdraví všechny vaše Ježurka