Byl to velký den, psalo se datum 17. října 1981. Měli jsme s manželem svatbu. Nebyli jsme už nejmladší a uteklo to jako voda. Už to bude zítra 35 let a dle Otavínky prý máme KORÁLOVOU SVATBU.
To jsme my v r. 1981. Jo, to byly časy.
Původně jsem myslela, že udělám spoustu dobrůtek a že si to doma krásně spolu oslavíme u prostřeného stolu. Ale musím šetřit nožku, tak jsem všechno tak, jak jsem měla v úmyslu, nestihla. I tak mi včera dělal pomocnou sílu v kuchyni můj manžel a to bylo fakt prvně za tu celou dobu.
Stihla jsem včera upéci jeho milovaný štrúdl a na večer nachystat něco málo občerstvení.
Udělala jsem pro nás „pár“ chlebíčků
Nachystala jen koupené dobrůtky k vínu, ale mandličky jsem pražila doma.
Víno jsme si koupili nedávno v Německu, ale stačilo nám včera večer jenom půlka lahve.
Na dnešek měl manžel slíbený bramborový salát a řízek, což má moc rád. Měla jsem maso na vepřové a kuřecí řízky v mrazáku, tak to bylo v pohodě. Jen na polévku mi koupila snacha, to manžel opravdu nezvládne.
Toto je tedy můj dnešní sváteční oběd.
Pochutnali jsme si, vše bylo dobré, teď už jen zbývá taková maličkost. Abychom spolu ještě nějaký čas vydrželi a byli zdraví aspoň přiměřeně k věku. Vím, že úplně fit ve svém věku už ani být nemůžeme.
Mějte se tedy všichni taky moc hezky a asi na naši počest dnes svítí sluníčko. Krásný zbytek neděle přeje Ježurka