Avízovala jsem zde, že odjíždím v pondělí po obědě za maminkou. Nedělní generálka dopadla dobře, já si v pondělí dopoledne sbalila, vařit jsem nemusela, protože netekla zase voda (snad už naposledy) a po obědě jsme se vydali s manželem do supermarketu nakoupit pro maminku a tam pro mne přijel syn.
No, tak jednoduché jsem to opravdu neměla. Šla jsem o tři minutky napřed, protože mám naproti moji kadeřnici, že se objednám. Asi uprostřed cesty po schodech jsem najednou – buch – a seděla jsem na jednom schodě. Sklouzla mi levá noha na tom předposledním, pravá se mi nějak stočila, no já se lekla! Ale zkusila jsem vstát, nohy se mi klepaly, ale řekla jsem si, že to rozchodím. Přešla jsem silnici a dokulhala jsem do kadeřnictví.
Pak jsme jeli busem a zbytek došli s manželem pěšky do obchodu. Tam už jsem začínala cítit větší bolest, ale po obchodě jsem pro všechny věci dopajdala, jen musel syn asi deset minut počkat, trvalo mi to déle než obvykle.
V autě se mi sedělo dobře, tak jsem doufala v dobré konce. Mamince vždycky volám kousek od cíle, protože nám jde jen dolů ke dveřím otevřít. Na dvorek už si netroufne, víme, kde je klíč, tak to vždycky děti nějak zvládnou. OUHA! Klíč nebyl na svém místě, maminka ťape dolů ze schodů a mobil nechává u sebe nahoře, tak jsem ani nemohla volat, zvonek u dveří nezvonil. Maminka ven nevidí, my stáli za brankou a tři tašky s námi – a co teď? Syn je mužem činu, tak řekl, že to zkusí přelézt plot. Za plotem ale na něj štěkal velký pes a opravdu jsem se i já začínala bát, jeden nikdy neví. Nakonec se ani nedivím, že se bál i syn. Já tedy pořád volala na psa Beryla, aby neškodil. Syn to naštěstí zvládl, doškočil dolů z plotu naštěstí dobře a jeho nohy zůstaly v pořádku.
Já už ale potom začínala opravdu kulhat a noha bolet. Věděla jsem, že má maminka doma elastické obinadlo, tak jsem si ho hned podala, že mi to syn ováže. Už mi začínala pěkně otékat noha. Dole nárt a kotník. …. a já měla před sebou tolik práce. Musela jsem věřit, že to zvládnu.
Večer si tam vždy rozestýlám gauč a maminka mně chtěla mermomocí pomáhat, ale víc se mi tam pletla a dopadlo to tak, že slyším jau, jau, jau, měla gauč na jedné noze. Tak to už bylo i na mne moc. Nakonec jsem to tedy zvládla, ale v noci, když jsem vstávala – a ještě k tomu z toho nízkého roztaženého gauče – tak to byla síla! Myslela jsem, že ani nedoběhnu, jaká to byla bolest. A to jsem byla třikrát za noc! Maminka naštěstí byla v pořádku.
Ráno jsem si vzala lék na bolest, který jsem měla sebou kvůli páteři, na nohu přiložila i namočený kapesník v roztoku vody s octem jako provizorium a pokračovala v práci, kterou jsem začala v pondělí.
Pokračování….