Asi tak před čtrnácti dny mi přišla od vnuka Toma na FB pozvánka na koncert. A to ne ledajaký.
Tou všechno začalo.
V mužském sboru, který byl složený z absolventů a studentů gymnázií Litvínov a Teplice totiž byl i vnuk Tom. Domluvily jsme se s dcerou, že se zúčastníme a dokonce nám Tom sehnal Čestnou vstupenku.
Měli jsme dvě místa vpředu v šesté řadě, byla na jméno.
Dostali jsme u vchodu i tuto brožurku, kde je všechno uvedeno a řádně popsáno včetně jednotlivých části Oratoria. Akce se konala k poctě 700. výročí narození Karla IV. a hudbu složil sbormistr plk. Jan Zástěra.
Tuto fotku jsem si vypůjčila i internetu, protože tam to moc fotit nešlo, bylo tam dost šero. Tak mladý a tak šikovný!
Oficiálně se vše týkalo Korunovačního řádu českých králů a královen. Protože jsem nikdy na koncertu vážné hudby vlastně nebyla, tak jsem i poučena, že celé Oratorium, které má devět částí, se hraje bez potlesku. Ten ale potom stál zato. Dlouhotrvající potlesk i ve stoje a doslova narvaný klášter řekl vše. Nikdy bych před tím nevěřila, že v nevelkém Oseku se může najít tolik milovníků vážné hudby. Byla jsem mile překvapena a říkala jsem si, proč jsem šla na takovou akci až nyní. Určitě bych si to užila už dávno. Občas jsme se s dcerou jen tak na sebe podívaly, bylo jasno, měly jsme často obě „husí kůži“, protože to bylo opravdu nádherné a já osobně i slyšela jak troubí trubači na hradbách hradu.
Zkoušely jsme fotit, ale tedy přiznávám, že nic moc. Ale aspoň pár fotek z vnitřku kláštera, který je mimochodem krásný, jen škoda, že po opravě ještě nebylo odstraněno lešení.
Tady je vidět, že seděli lidé až za mříží, v lavicích a my vpředu jsme měli přistavené židle.
To je jen pár fotek interiéru.
Tady je aspoň trochu vidět členy hudby
a tady je sbor z mladých zpěváčků. Opravdu to líp nešlo, omlouvám se. Tam vlevo stojí i náš Tom. Ale kouká mu jen kousek obličeje.
Taky jsme se snažily s dcerou fotit klášter aspoň trošku zvenku, ale je opravdu hodně rozsáhlý, tak aspoň něco.
Uvnitř bylo spousta vozidel, dokonce i autobusy.
Tak, rozloučily jsme se s klášterem a vstřebávaly jsme zážiitky. Cestu zpět s námi už absolvoval i Tom.
Na parkovišti byla kočička. Já na ni zavolala a ona šla. Tak jí Tomík šel hladit, než jsem vylovila foťák.
Tak to byl můj krásný kulturní zážitek ze včerejšího podvečera. Díky všem, kteří se o to zasloužili. Nejen aktéři koncertu, ale i dcera, která mne tam odvezla a také hlavně Tom, který mne na tuto akci pozval.
Vám všem bych taky přála něco tak krásného, co nás nabilo energií. Vaše Ježurka