Moji milí blogoví čtenáři a přátelé!
Dnes opravdu jen krátce. V první řadě chci moc poděkovat za přání zdravíčka, držení palečků nebo otvírání šuplíků, věřím, že bude zase brzy dobře.
Dnes jsem se odpoledne tedy vrátila z Jablonce, zatím tedy nic moc, jsem zatím zesláblá, beru atb, ale vím, že musím vydržet a bude zase dobře.
Moje tisková mluvčí – Laděnka – se ochotně ujala této role a opravdu mne poctivě informovala. Je to zlatíčko, měla opravdu zájem o mé zdraví a byly jsme denně (i několikrát) ve spojení. Tedy moc děkuji i Laděnce.
Ale ještě tady mám pár poděkování, která ještě honem musím přidat. Manžel mi včera hlásil, že mi přišly domů dva pohledy, jejich obsah mi taky četl do telefonu.
Pohled od mé blogové čtenářky Petinky, se kterou si občas píšeme
Druhý pohled je od Věrunky, kterou jsem si „adoptovala“ jako dcerku přes můj blog a jsme pravidelně ve spojení.
Obě mi popřály brzké uzdravení a udělaly mi tím velkou radost.
Dále musím přiznat, že jsem byla přímo šokována z krásného dárečku, který zaslala pro mně i Laděnku moje pravidelná a milá čtenářka a držitelka blogu o afrických fialkách Alenka
Krása, že? Sedm krásných kytiček, které mi Laděnka okamžitě zasadila do květináčků a zalila, aby vydržely a zpět z Jablonce jsme to tedy vzali přes Jiřetín. To bylo ale překvapení! Moc Ti děkuji, milá Alenko, že jsi na mne myslela a ještě přiložila tento pohled také s krásným přáníčkem. Nějaké kytičky byly i pro Laděnku, tyto jsou jen moje.
Byl to šok, ale moc milé překvapení. Děvčata se domluvila přes email a to byl výsledek.
A poslední milé překvapení mne čekalo doma. Toto je jedna kytička – moc krásná – z obou stran, kterou mi na uvítanou doma připravil manžel.
Tak vidíte, krásná vaše slova i vše ostatní mne tam drželo nad vodou a já už toho dnes fakt víc nedám. Nebojte se, pro ty, kteří chtějí něco vědět z mého pobytu v nemocnici, připravuji opět rozsáhlou reportáž.
Tak vydržte, mějte se krásně. S velkými díky vaše ne ještě plně funkční Ježurka