Včerejší den vypadal jako krásný, venku sluníčko, ale u mnohých taková pohodička nebyla. Manžel si stěžoval už od rána, nějak celkově to bylo na dvě věci, dokonce si šel po chvilkách lehnout. A to už značí, že opravdu je zle. Už se pomalu zase loučil a chtěl psát závěť, ale když to předběhnu, tak dnes už má zase chuť do života.
Já tu moji permanentní bolest páteře už nekomentuji, snažím se. Ale co mne nejvíce znepokojilo byl stav maminčina zdraví. Ta mě dělala opravdu starosti. Vím, že v těch jejích letech už je všechno normální, že nemůže být v pořádku, ale opravdu mne trápí ty její bolesti. Aspoň ty kdyby nebyly.
Dopolední nálada tedy nic moc a to jsme jeli odpoledne na návštěvu k synovi. Maličko posedět, pokecat i s druhou babičkou a vnoučaty a při té příležitosti poklepat rukou snaše k dnešnímu svátku s nějakou maličkostí.
Pohoštění připravila jako vždy vnučka Lada a jako bonus jsme ochutnali kuželku, kterou den předtím mimo jiné dostal vnuk za 2. místo v turnaji. Ne, nebojte se, nekousali jsme do opravdové kuželky, ale tahle byla jedlá, nahoře byl marcipán.
Kuželka byla opravdu dobrá, ale i krásná.
Ještě vám ukáži, jaký pohár byl k té kuželce a finanční odměně. Jak ho tak nesla do auta snacha, tak ji syn s ním vyfotil.
Je krásný ten pohár, že? Já vím, snacha taky, ale budu muset jednou dát vnukovi za úkol, aby ty poháry spočítal a může k nim připočítat i ty, co vyhrál syn. Už je to opravdu slušná sbírka.
Po příjemném posezení, popovídání si a občerstvení nás syn hodil domů autem, protože se hrál u nás hokej a to si nesmí nechat ujít. Dobré zakončení neděle bylo i to, že zase jednou konečně Litvínov vyhrál.
Tak ještě na závěr snachu na počest jejího svátku.
Nakonec všechno docela dobře dopadlo, tak se budeme zase těšit za tři týdny na větší sešlost. Vnučka Lada bude mít narozeniny a to si nikdo nesmíme nechat ujít. Tak ať nám to zdravíčko aspoň trošku slouží.