Je to tak. Ve čtvrtek jsem psala, jak jsem na tom zdravotně, ještě jednou všem moc děkuji za přání brzkého uzdravení. Vím, že je to nepříjemné, když jeden není fit, ale bylo mi z toho smutno, že jsme měli naplánované posunuté opožděné posezení k manželovým narozeninám.
Jak jsem uvedla, už jsme věděli, že se nebude moci zúčastnit vnuk Tom, který má jiné povinnosti ze školy, tak jsme ho vzali na oběd o něco dříve, abychom ho neošidili. Dnes ráno jsme se dozvěděli, že nepřijde ani vnučka Lada, která má zdravotní problémy. Tedy z devítičlenného rodinného klanu se stál rázem sedmičlenný. Nejstarší vnučka a nejmladší vnuk nemohli. Já moc ven ještě nechodím a do restaurace, kam jsme všechny pozvali na oběd, nás odvezla dcera s vnučkou.
Vím, že se vždy v té naší restauraci najíme, že dlouho nemá nikdo hlad, ale něco jsem přece musela připravit, když jsme šli po obědě k nám pokecat a na kávu. Vím, že všichni milují moje nanukové řezy, tak jsem si včera upekla korpus, že ho dnes natřu krémem a polevou. Když jsem kontrolovala všechny ingredience, tak jsem zjistila, že mám málo kukuřičného škrobu, z kterého vařím kaši, aby nebyl krém tak hutný a mohlo ho tam být víc. Manžel šel ráno nakoupit sám, tak jsem ho zaúkolovala, ale bohužel. Obešel asi tři obchody a nikde nic. Požádala jsem tedy snachu, jestli nepojedou odpoledne nakupovat do supermarkteru, kde vím, že ho mají a krátce po poledni vyběhl schody nahoru syn, krém byl zachráněn, to bylo radosti.
Ale známe to, když se nedaří, tak jeden problém mnohdy nestačí. Ráno jsem udělala krém a po rozpuštění tuku na polevu jsem zjistila, že mi nevoní. Nechtěla jsem nic riskovat, polevu jsem vylila a manžel šel vedle do večerky shánět tuk. I toto naštěstí dopadlo dobře, tak jsem po obědě u nás mohla servírovat zmíněné řezy.
Hotovo. Moc se mi to nepovedlo vytofit, ale hlavní je, že jsem to zvládla.
Stůl v restauraci jsme měli rezervovaný na 11,30 hod., sešli jsme se tam tedy včas a dali si s manželem naše oblíbené křehké kuře s rýží. Bylo to opět moc dobré, někdo si dal pivo, někdo vodu a jeli jsme všichni k nám na to posezení.
Jak jsem byla zprvu smutná, že to nebude jako vždycky, přece jenom jsme si ke kávě a zákusku dali pořádný kopec zábavy a smíchu. Dnes perlili úplně všichni, jestli byli sousedé doma, tak si asi říkali, že už slavíme silvestra, jak jsme se řehtali na celý barák.
Jak já miluji tato posezení, hned člověk má splín z duše pryč a je mi dobře po těle i po duši. Já věřím, že se na Vánoce sejdeme u nás na první svátek vánoční u toho našeho stromečku už všichni. Tedy pokud někdo nebude nemocný!
Ze všech dárků měl manžel velkou radost.
Samé dobrůtky a manželovi něco ke čtení. Ještě v té předpremiéře dostal od vnuka nějaké dia mlsky.
Ještě jsem dostala dárečky já, ale od koho a proč, o tom zase příště. Přeji krásný víkend. U nás dnes sněžilo, bylo to hezké, ale za chvíli začalo pršet. Já ještě ven nepůjdu, ale už je mi líp a určitě bude zase brzy dobře. Vaše Ježurka