Už dlouho jsem zde nepsala o tom, jak naši kluci hrají bowling. Jde jim to oběma celkem dobře, někdy líp, jindy hůř, i bowlingová koule je kulatá. Ale nedá mi to, abych vám tady neukázala fotku mého syna, coby krále. Myslím, že mu to na tom trůně dost sluší, tak se podívejte.
To je společná fotka všech tří vítězů,
ale král je jen jeden, že?
Fotky jsem si vypůjčila z internetu. Jen se divím, že je pan král tak vážný, obvykle se všude usmívá – jako maminka, že?
Dnes jsem měla milou návštěvu. Po delší době jsme se zase domluvily s kolegyní z práce, abychom si aspoň chvíli pokecaly. Ona má maminku tady naproti na LDN a tak se napřed zastavila na chvíli u mne. Ale moc jsme toho nestihly probrat, no neviděly jsme se určitě tak dva roky. No, nedivte se, důůchodci přece nemají čas, ne?
Tak tady jsme. A že se neusmívám? Řekla jsem si, že to zkusím být vážnější. Ale nevím, nevím, nějak si na té fotce nepřipadám jako já, nemyslíte?
Určitě se zase příště budu víc usmívat. Stále ještě venku krásně svítí sluníčko, tak to chce úsměv. Přeji ho i vám všem a také krásný den. Zdraví Ježurka