Všehochuť

Neboli – od každého trošku. Když jsem u maminky, tak se vždy snažím uvařit něco na její přání. Nějak v poslední době nemusí maso, tak chtěla lečo a smažený květák. Protože už si sama dlouho nevaří a vaříme jen my se sestrou, když za ní přijedeme, tak musíme pořádně přemýšlet, co máme koupit za suroviny, protože tam není žádná možnost něco dokoupit. Jak já říkám – konec světa.
Maminka má ráda polévku a já vařila v neděli doma bramboračku s houbami, tak jsem jí uvařila víc a přivezla mamince už hotovou. Na obalený květák říkala, že nemá srouhanku, tak mi snacha poradila, že nedávno koupila již obalený květák mražený a že jim chutnal. Tak jsem to zkusila. Jenže – snacha ho doma dělala ve friťáku a já u maminky na pánvičce. Nechtěla jsem taky, aby to plavalo v omastku, tak se dílo nepovedlo, jak bychom si s maminkou přály. Jíst se to ale dalo, ale stejně to bylo dost mastné a ne a ne se to do zlatova osmažit. No, snědly jsme toho dost a to, co zbylo mi dala maminka domů. Přemýslela jsem, jak to upravit, aby to bylo lepší a riskla jsem to. Udělala jsem z toho květákový nákyp, v podstatě tam byla psaná i strouhanka, tak co. Jo, bylo to určitě lepší a jíst se to dalo.
Nebylo toho moc, tak jsem to zvládla upéci v remosce.
Protože jsem nevěděla, jak to dopadne, udělala jsem ještě karbanátky. Ale to jsou jen ty, co zbyly. Nemáte chuť? Usmívající se
V pátek odpoledne mi nezvykle volala maminka. Lekla jsem se, protože ona nevolá, protože nevidí, tak točí jen po paměti. Ale zbytečně jsem se bála. Maminka mi sdělila, že se právě v pátek narodilo její dvanácté pravnouče. To je úroda, co?
To je on. JAKOUBEK. Je to vnuk mého bratra a vážil 3,50 a měřil 51 cm. Přejeme hodně zdraví a štěstí!
Ještě maličkost. Také vám tak krásně a hodně kvetou orchidejky? Mně kvetou všechny, vlastně dvě teprve začínají, ale je to krása! Přidám aspoň tu dnes nejkrásnější.
a ještě
tu mrňavou. Taky se snaží.
Jinak sděluji, že u nás, bohužel, zatím ani kapka. A to tak vyhrožovali páni meteorologové, prý ze severozápadu. Houby, nic nepřišlo a my trpíme a trpíme a nic se nám nechce dělat. Co naplat, musíme vydržet!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *