Začnu tím, že už mám víc jak třicet let parodontózu. Naštěstí mi jde hodně pomalu, ale jde. Výsledek k dnešnímu dni je nejen to, že mám odhalené zubní krčky, ale ze všech původních zubů už mám „svých“ jen dvanáct. Mám je rovnoměrně rozdělené nahoře a dole a pak částečné zubní protézky.
Vlevo nahoře mám špičák, na kterém mi na jedné straně ta protézka drží a to je moje noční můra. Už delší dobu tam mám plombu a to dost velkou a asi před třemi měsíci mi vypadla. Objednala jsem se tenkrát k mé zubařce a ta mi zub prý zabetonovala, ale jen díky tomu, že mám na něm tu protézku. Bohužel, dlouho to nevydrželo.
Před čtrnácti dny si najednou říkám, co se děje, kam mi lítá ten jazyk a vidím, že v zubu na mne tupě zírá – ano díra jako hrom! Honem jsem se šla objednat, ale musela jsem tu dlouhou dobu počkat. To čistění, to byla hrůza! Po každém jídle dolovat z tak velké díry zbytky, to byla šichta.
Dnes jsem se po hodně dlouhé době k paní zubařce bála. Ne bolesti, ale toho, že mi řekne, že už s tím nejde nic dělat, že mi nahoře vytrhne všech šest zubů a dostanu celé „klapačky“. Ta představa byla stále ještě děsivá, tak jsem začala opatrně. Nejdříve jsem se přiznala, že jsem tu plombu spolkla, prý to ale nevadí a pak jsem se zeptala, co s tím bude paní doktorka dělat? Byla jsem ujištěna, že se nemám bát a dala se do díla.
Brousila a vrtala, už jsem si říkala, že ten vrták vyleze v puse a že z toho zubu nemohlo nic zbýt? Nějak to uděláme, řekla a prý mi do zubu dá kořenový čep, aby ta plomba lépe držela. Hrála si se mnou dost dlouho, pak mi nasadila protézku, vyzkoušela a prý je to všechno.
Já se jen tak ze zdvořilosti zeptala, jestli jsem něco dlužna, i když jsem zatím u ní nikdy nic neplatila. Ano, dostaneme za ten čep 500 Kč! „Jé, a co kdybych neměla tolik peněz sebou? “ ptám se. Tak prý bychom to daly na sekeru, řekla mi paní zubařka s úsměvem. Mně trošku ten úsměv ztuhnul na rtech, ale co bych nedala za zub, o který jsem se tak bála a který mi byl znovu zachráněn a tím i celé patro, že?
Já jen doufám, že mi ta oprava vydrží déle. Nejlíp do doby, než mi vypadají ty ostatní. Špičák prý má hluboké kořeny, tak něco vydrží. Musím tomu věřit, co mi zbývá?
Všem přeji hezký den, u nás nic moc, je pod mrakem, ale zatím neprší. Všem přeji pevné a zdravé zuby. Vaše Ježurka.