Už delší dobu jsme si s manželem říkali, že se některé úterý pojedeme podívat do sousedního Mostu. Každé úterý tam jsou totiž trhy, kde je k dostání téměř všechno. Znám některé osoby od nás, že tam jezdí pravidelně. Sice včera hlásili, že už dnes bude pršet, ale nechali jsme rozhodnutí na ráno. Když jsme vstali, svítilo sluníčko, tak jsme sedli na autobus a pak na tramvaj a jeli.
Bylo krátce po půl deváté a už tam bylo lidí, že se moc ani projít nedalo. A kupovalo se opravdu všechno. Nejen oblečení a prádlo, ale i cukrovinky, čerstvé pečivo, uzeniny i zabíjačka, zelenina, sazenice, dokonce i grilovaná kuřata. Ale to, po čem jsme oba s manželem koukali, jsme nenašli. Já jsem však všude viděla nový halenkový trend, vše krásně do modra, různé vzory, příjemný materiál, ale ta cena.
Ale co, občas se přece něco vyřadit musí, je to už obnošené, ne? Když to ještě vypadá dobře, jde to na charitu. Už to není jako dřív, kdy byli rodiče zvyklí nosit všechno až do úplného roztrhání. Je třeba šatník obnovovat! Ano, okecávám to, ale nakonec jsem nevydržela a šla si vyzkoušet halenku, kde byla cena aspoň trošku nižší a navíc se mi moooc líbila! Navíc tuhle barvu v šatníku vůbec nemám. Byla tam možnost i na vyzkoušení, no a bylo jasno.
Není to moc dobře vidět, ale hezká je.
Když jsme prošli trhem, tak jsme mířili podívat se do tamějšího obchodního střediska Central, kam nás poslal syn na kávu a tvarohový pohár s ovocem. Viděla jsem to na fotce, když mi ji odtud poslal, ale ani jsem přesně nevěděla, co chci. Měli tam ale nabídkový lístek, dle kterého jsem si vybrala i kávu. Já, stará konzerva, která má stále nejraději tureckou, jsem totiž nevěděla, jak se ta káva, kterou si dává můj syn, jmenuje. Teď už vím z účtenky, že se jednalo o latte a musím uznat, že mi velice chutnala. Manžel ji odmítl, dal si svého oblíbeného turka.
Kávičky
Manžel měl pohár s jahodami a já s malinami. Byla to mňamka
I když se manžel tak netváří, moc mu to taky chutnalo.
Ještě, než nám přinesli kávu a poháry, tak jsem z kavárny vyfotila Most ze všech tří stran. Kavárna je až nahoře a je tam krásný výhled.
Dokonce je tam vzadu na dvou fotkách vidět i ten náš hrad Hněvín.
A nakonec pohled do kavárny.
Pravda, nebylo zrovna narváno, ale bylo po deváté hodině dopoledne, aspoň jsme si mohli vybrat, kam se posadíme a také obsluha byla rychlá a příjemná.
No a pak jsme se tedy vydali ještě koupit pár maličkostí do supermarketu a jeli stejnou cestou domů. Když jsem začala připravovat oběd, opět někdo zvoníl. Otevřu a za dveřmi náš mladý ochotný pošťák. Přinesl mi zase až nahoru balíček, který už byl avízovaný od minulého týdne, tentokrát od Kitty.
Obsahoval Štramberské uši
pohled, los pro štěstí (ale nevyšlo) a semínka kukuřičky.
I Tobě, milá Kitty, moc děkuji a jsem ráda, že se balíček po cestě neztratil.
To bylo dnes pestré dopoledne, že? A zatím ještě neprší, ale myslím, že se to už pomalu chystá. Krásné další dny vám všem přeje Ježurka