Dnes v poledne jsem se vrátila od maminky. Tedy dovezl mne syn, vyběhl s taškou nahoru, tam byl připravený manžel, dal tašku dovnitř a šel se synem dolů k autu a ten nás odvezl rovnou k restauraci na oběd. Doma už nic navařeno nebylo, bylo poledne a taky hlad. No, přiznávám, že tentokrát jsme si dobře nevybrali, ale snědli jsme, co nám přinesli a pokračovali jsme nakoupit vedle do supermarketu.
Pak jsme si doma dali v klídku kávu a já už se těším, jak se zase vyspím ve své postýlce. Jak se říká, všude dobře…. U maminky bylo vše v pořádku, všechny úkoly, které jsem měla udělat byly splněny, maminka byla spokojená i s výběrem jídel, co jsem vařila na víkend a bylo vidět, že si pochutnala.
Zase jsme si zavzpomínaly na staré časy, hodně staré časy, zasmály jsme se a bylo nám dobře. Je pravda, že maminka už je někdy hodně „na odpis“, ona říká, že už tady dávno neměla být, ale taky je s ní někdy i legrace.
Ještě nakonec jsme ji odvezli do 5 km vzdáleného městečka, kde mají poštu, pro důchod, tak byla chudinka moc ráda a stále děkovala hlavně mému synovi, protože ten má stále pilno, že si na ni udělal čas. Já jsem jí to tam všechno vyřířila a podepsala, protože si jezdí pro důchod jednou za tři měsíce, bráška i švagrová jezdí domů z práce pozdě.
Užila jsem si tak taky všechny kočičky, které jsem se snažila vyfotit aspoň mobilem, ale bohužel je zatím nemohu ukázat, protože mi nějak nefunguje Bluetooth. Snad mi vnouček poradí, fotky budou později.
Počasí bylo krásné, tam jsem jela s dcerou se sluníčkem a zpět se synem nás také doprovodilo sluníčko, ale jen k okraji našeho okresu. Bohužel. Odpoledne začaslo pršet, tak jsem ráda, že bylo hezky.
A že bylo hezky i tady, u nás, to vám doložím fotkami, které mi poslala vnučka Lada, aby tady byly aspoň nějaké hezké fotečky.
To je nádhera, co? Moc mám ráda sněženky.
Je vidět, že i kohout je spokojený
a Lady milovaný kocour. Asi na něj leze jarní unava, že?
Hned zítra se přijdu kouknout k vám na blogy, mám hodně zmeškáno. Všechny zase zdraví vaše Ježurka