Dnes jsem nechtěla nic psát, ale nakonec mi to nedalo. „Naše“ Peggy byla dnes opět navštívit psího kadeřníka. Už jí pomalu nebyly vidět oči, tak se muselo jít. Na stříhání s ní vždy chodí dcera s vnučkou. Peggy nikdy nechodila na stříhání ráda a ze začátku se i prala s nimi i s paní holičkou a myslela, že se z toho vyvlékne.
Ale už je starší rozumný pejsek, tak si pomalu zvykala. Dnes zase prý vyváděla a nechtěla si nechat ostříhat tu druhou stranu. Nechtěla si vzít ani dobrůtku a po příchodu domů ještě s nikým nemluví. Když ji dcera zavolá, otočí hlavu na druhou stranu, inu ženská.
Tak ji vnučka vyfotila a poslala mi fotky. Mooooc jí to tam sluší a proto ji ukáži i vám. Je to zlatíčko a už se zase těším, až si ji budu moci pohladit. Říkáme jí „sameťáček“.
Sluší jí to, že? Nevěděla jsem, kterou fotku vybrat, žak jsem sem vložila všechny tři. Očička jak korálky. 