Už jen za čtrnáct dní tu máme Ježíška. Všude finišují přípravy, zdobení bytu, pečení a samozřejmě i nákupy. Nejen ještě vánočních dárků, ale také se začínají víc plnit obchody s potravinami. No, věřím, že si chce většina z nás dopřát hojnost a také něco lepšího, ale žaludek máme pořád stejný, ne? Aspoň já to tak vidím a vnímám, proto nic nepřeháním.
Ale pravda je, že přípravy jsou asi všude, ať už jakékoliv, já ještě dodělávám cukroví a v bytě už nám hoří svíčky a svíčičky kam se podíváte, světýlka blikají, vánoční atmosféra je už téměř doladěná.
Škoda, že to není moc vidět, chtěla jsem vyfotit, že jsem na naše „blikačky“ zavěsila moje hvězdičky, večer to vypadá dost dobře.
Tady jsem na ten náš předěl v obýváku místo obvyklých umělých koupených vloček instalovala moje dekorace, tedy zvonečky a andělíčky.
Když jsem pak na to koukala, tak se mi to zdálo takové nedokončené, tak jsem z druhé strany nad jídelním stolem vymyslela pokračování.
Správně, vloček mám dost, tak šup tam s nimi. Ale řeknu vám, už to není šichta pro mne. Stoupla jsem si na stůl a málem jsem letěla i s ním, když jsem šlápla kousek stranou. Ale dobře to dopadlo a já mám teď tu výzdobu souměrně rozdělenou. Odměřovala jsem to dokonce na centimetry stejně od stran. No, hračička, však to znáte, nejsem sama.
Také moje vnučka se snachou doma pracují na tom, aby se kluci vrátili do krásnějšího prostředí a vnučka už má nastrojený stromeček. A jak koukám, radost z něj měl i jejich Juliánek.
To jsou oči, co? Na co kouká?
No co se to kolem děje? Ale určitě se mu to také líbí.
Já jsem ještě měla včera práci u šicího stroje, tak jsem tady ani moc nebyla, snad dnes na tom budu líp. Přeji všem radostné přípravy a krásný adventní čas. Vaše Ježurka.