Je sice kalendářně stále ještě podzim, ale my už bychom asi byli všichni rádi, kdyby toto mlhavé počasí a vzduch, který se nedá dýchat, brzy skončilo. Také moc nemusím zimu, zimní sporty jsem nikdy neprovozovala, ale než toto počasí, tak raději sníh a mráz.
Když se zamyslím, tak slyšiím, že tohle i toto, vše je virového původu. Ale jeden neví, jak se tomu bránit. To kdyby prý doktoři věděli, to by bylo fajn!
Já jsem také psala o tom, že jsem měla zánět močových cest a tudíž jsem musela brát deset dní antibiotika. Já je v životě nikdy moc nebrala, protože v dobách, když jsem chodila do práce, tak jsem marodila většinou s úrazy. Občas sice nějaký ten zánět byl, ale minimálně. Tak asi proto mi tak ta atb vadí, dělají mi vyloženě zle. Vždy si říkám, jak mám vlastně ještě štěstí, že mi zatím stačila jedna dávka. A ta moje nemoc prý je asi taky virového původu, ale ani lékaří nevědí, jak se tomu bránit. Zrovna tak jedna moje příbuzná dostala zánět vaječníků a taky se neví z čeho. Nastydnutím to není.
Nedávno můj synovec dostal taky něco, co nikdo neví, co to vlastně bylo a ani z čeho, něco jako chřipka s angínou či co, měl hodně vysoké horečky, byl tak strašně unavený, slabý a i po skončení horeček a dobrání antibiotik se nemohl tři týdny vzpamatovat. Samozřejmě to od něj dostala jeho manželka, která je na tom snad ještě hůř. Je unavená, slabá, vůbec nemá chuť k jídlu a hubne. A k tomu ještě onemocněly jejich malé děti. No, není to na mrtvičku?
Ať se otočím na jednu nebo druhou stranu, tak slyším, jak si lidé stěžují na nějaké potíže. Doktoři zase všechno svádějí na počasi. Že je nám, kteří máme problémy s páteří nebo celkově pohybovým ústrojím hůře, to už bereme jako samozřejmost, ale ještě i další zdravodní problémy? Za všechno může počasí? No, já nevím.
Moje kontrola u doktorky dopadla dobře, moč byla v pořádku. Manžel byl včera na kontrole na plicním a ještě odpoledne na interně a taky vše dobrý, jak já si oddychla. Přece jenom je to pro nás, starší seniory už vše složitější, jsme náchylnější a víme, co by to pro nás znamenalo.
Zítra zase po delší době jedu za maminkou. Aspoň na necelé 3 dny, abych jí trošku posloužila, ale jen do té doby, co mi budou stačit síly. Ale jak mi řekne, že má zdravotní problémy, tak se vždy bojím toto, aby neulehla, protože vím, že by to nebylo dobré a také by už nemusela vstát.
Tento týden jsem se také dozvěděla, že jeden náš letitý známý soused je v léčebně dlouhodobě nemocných, musel jít na akutní operaci a jak ležel a nechodil, jeho hodně bolavé nohy ho přestaly poslouchat a on nemá vůbec chuť je trénovat.
Také jsem si teď u nás přečetla, že zemřeli dva páni, vrstevníci, které jsem znala, protože tady dřív bydleli ve vchodě. Je to takové velice smutné období a taky na nás určitě působí to počasí, smutné a ošklivé.
Ale dost už! Já se těším k mamince, už mám sbaleno, vezu jí vánoční dárky, které jí též předá syn se snachou, kteří mne tam vezou a zpáteční cestu mám zase s dcerou, která taky na svoji milovanou babičku nezapomněla.
Těšíme se tedy už na to lepší období, dnes už byla venku trochu větší zima než včera, i když je stále ještě pod mrakem. Užívejte si tohoto už brzy adventního času co nejlépe a hlavně – opatrujte se! Hodně zdraví všem. Vaše Ježurka