Kolikrát v životě nás napadne tato myšlenka? Určitě hodně často a v různých situacích. Myslím, že nejčastěji to, že bychom chtěli vrátit čas. Buďto abychom byli ještě jednou mladí, nebo proto, že jsme něco udělali špatně a po druhé bychom to mohli napravit.
Já se přiznávám, že ze všeho nejvíce bych asi chtěla vrátit čas do doby, když byla vnoučata ještě malá. Užila jsem si nejvíce toho nejmladšího, protože to už jsem byla v důchodu a mohla jsem ho hlídat, ale ty starší už tak ne. Zaměstnaná babička není moc užitečná.
Ale určitě bych moc ráda ještě jednou jela k moři s celou rodinou, jak jsme to dělávali dřív. Vnoučata byla malá a my s manželem mladší a hlavně víc fit. Už to nejde, ale ve vzpomínkách a fotografiích si tyto krásné časy opakuji nejen jednou, ale moc často.
Pokud se mi líbí nějaký film, nebo písnička, není problém si to ještě jednou zopakovat, ale to nebude v tom našem přání asi to hlavní.
To jsou ale všechno to „ještě jednou“, o kterém většinou jenom sníme. I v životě to ale může někdy vyjít. Když mi zemřela malá dcerka, rozhodně jsem strašně moc chtěla být aspoň ještě jednou maminkou. Měla jsem štěstí a jsem ráda.
Jak ráda bych také byla, kdybych mohla ještě aspoň jednou si popovídat s lidmi, kteří mi odešli ze života a které jsem měla moc ráda. Bohužel, taky to nejde. Ale jsem ráda, že se mi občas o nich zdá a mohu si s nimi aspoň takto ještě jednou popovídat a potěšit se.
Tak si třeba necháme nalít ještě jednou na zdraví, aby nám to vydrželo, no ne?
Všem krásný víkend přeje Ježurka