Jak mi to už nemyslí

Začnu včerejškem. V podvečer zazněl zvonek. To už obvykle nikdo nechodí, ale podle zvonění, že by ….. ano byl to syn i se snachou a přivezli nám kopec hrušek. Tedy musím říct, že letos jsme si od nich ze zahrádky užili vitamínů, jen co je pravda. Já hrušky ráda jen ty tvrdé a manžel se jich bojí, prý ho nafukují a on je na to citlivý. No tak se rozdělím s dcerou a je to. Ale za vitamíny jsem vždycky ráda, protože se snažíme v rámci zdravého stravování denně nějaké ovoce sníst a já si docela pravidelně dávám i jogurt, aby mi ještě chvíli ty mé kosti vydržely.
S obstřiky na neurologii jsem už skončila, ale stejně mi zase dnes pěkně vystřelovala ta bolest do té mé levé nohy díky vyhřezlým plotýnkám. Ale je to o zvyku, a pokud pomůže malý odpočinek, jinak to neřeším, tím si ani nestěžuji, ale to počasí nám taky nepřidá.
Ve čtvrtek většinou chodíme na větší nákup a manžel si dnes poručil šunkofleky. Musela jsem tedy koupit uzené, protože už doma nebylo. Tam vezmu to a tam tohle a u pokladny mne málem kleplo. Na uzené jsem zapomněla, i když jsem chodila po obchodě s lístečkem. Nepřejte si vědět, co jsem si dala jmen. Tak jsem musela zaběhnout ještě do dalšího obchodu, abych uvařila to, co bylo v plánu.
Na víkend jsem si řekla, že dlouho nebyla svíčková, tak že koupím hovězí. Já jsem takové trdlo, že se stále divím, jak je možné, že už je to maso zase dražší. A to jsme si nedávno říkali, že se jednou rozšoupneme a dáme si hovězí pečeni na česneku se špenátem a bramborovým knedlíkem. Ale jak tak koukám, tak asi počkám, až bude hovězí v akci, nebo si pak dáme k obědu jen brambory.
Po obědě jsem začala finální práce na zakázce od sousedky, úprava záclon. Ufffff, to jsem si oddychla. Konečně mám hotovo. Já ráda šiji, vypomohu i sousedce, ale záclony – ty tedy moc ráda nemám. Navíc ta záclona měla na délku dva metry a měla jsem ji ustřihnout a zkrátit na metr dvacet, nahoře udělat lem a pak tu čtyřmetrovou šířku poskládat do záhybů na dva metry a zašít, aby to mohla jen pověsit. No, snad jsem to zvládla dobře a jen doufám, že už mi dá souseda se záclonami chvíli pokoj.
Tak jsem zase na sebe práskla kdeco a budu se těšit na víkend, že bude hezké počasí. U nás jsou Svatomichaelské slavnosti jako každý rok a event. bychom mohli možná jet i na výlet. Tak doufám, že něco z toho vyjde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *