Omlouvám se, že jsem si vypůjčila tento název, ten můj má zcela jiný význam a charakter. Chci jen poukázat na to, jak to bohužel, v našem zdravotnictví chodí.
Jedna moje známá, která je ještě o něco starší než já, už je pár let sama a bydlí v domově důchodců. Mimochodem je tam moc spokojená. Jezdí také se seniory na různé zájezdy a dovolené. Občas byla i v zahraničí a i když jim tam jednou zůstal v nemocnici jeden spolubydlící na infarkt, tak ji to neodradilo.
Letos jeli jen do jižních Čech. Je to žena vitální, nebo aspoň byla do té doby, než měla zdravotní problém. Ještě v pondělí běhala jako nic po památkách, když jí v úterý začala bolet noha. Po chvíli otekla a do večera byla zapálená, nemohla si na ni ani stoupnout. Zůstala tedy doma a večer se jí ke všemu přidalo ještě zhoršené dýchání a bolest na hrudi. Její spolubydlící na nic nečekala a zavolala jí záchranku. Ta ji po předběžném vyšetření ihned odvezla do nemocnice v Českých Budějovicích. Tam se dozvěděla, že má trombózu a ještě k tomu jako bonus infarkt. Odvezli ji tak, jak byla doma, neměla tedy nic jiného než spodní prádlo a noční košili. Když plakala, že tam nic sebou nemá, doktor ji utěšoval, ať nepláče, že všechno od nich dostane, že se o ni postarají.
Byla to pravda, starali se o ní moc hezky, doktoři na ni byli vlídní, jako diabetička dostala i druhou večeři. Její kamarádi z DD jí sbalili kufr a nechali odvézt později domů, ji pak převezli do nemocnice k nám, do Mostu. Nesměla z vozíku ani na WC. Absolutní klid na lůžku.
Ovšem až do doby, než přijela sem. Tady jí řekli, že si může na záchod dojít sama a pak jí dali ještě šetřící dietu. Když namítala, že je diabetik, tak namítali, že to není tak zlé, že má cukru méně než deset. Tam teprve plakala a měla proč. Podepsala revers a nechala se zavézt domů.
Že je to rozdílný přístup? Bohužel, i to je v našem zdravotnictví možné, u nás v nemocnici jsou doktoři z ciziny, kterým ani není rozumět, natož aby jí vysvětlili, o co jde a jak ji budou léčit.
Další případ. Dcera jedné mé kolegyně si stěžovala už delší dobu na problémy s páteří, chvílemi ani chodit nemohla, jak jí to vystřelovalo do nohy, noha jí mrtvěla, bolela. Její praktický lékař ji ani neposlal k odborníkovi, třeba na neurologii, natož na nějaké jiné vyšetření. Léčil ji sám pouze rehabilitací nebo prášky.
Když toho už bylo příliš, domohla se toho, že jí její jeden přítel sehnal doporučení, a tak byla objednána na magnetickou rezonanci. Zajímavé, že tam pracují i v neděli. Ne, nebylo to u nás, ale v krajské nemocnici. Ihned po neděli, tedy v pondělí byla objednána na neurologii, kam jí výsledek MR zaslali elektronicky. Šlo to.
Samozřejmě, že nález byl, jak se předpokládalo, špatný. Nejen vyhřezlá ploténka, ale ještě další problémy s páteří a pak neurolog jí navrhoval více alternativ. Mezi jiným i operaci, na kterou je opravdu ještě dost mladá, ale i obstřik pod CT. Současně ale nezapomněl dodat, že nejbližší termín u nich mají až v listopadu, leda by taky přes ty své známé si to zajistila jinak.
A jak si myslíte, že to dopadlo? Zase nastoupili přátelé a známí a ona šla na ten obstřik už za týden po vyšetření u neurologa. Divíte se také? Já už se pomalu nedivím ničemu. Známosti byly, jsou a budou a ani nebylo v tomto případě třeba dávat úplatky. Bylo to tady dost akutní. Je to smutné, kam až jsme to dopracovali, že?
Někteří lékaři opravdu neznají hranic, ale nutno dodat, že na obě strany. Na tu dobrou i špatnou. Pro nás, obyčejné lidi platí však většinou jen ta druhá varianta. Ten druhý případ byla vzácná výjimka a to je dobře.