Ještě v dobách, když byla vnoučata malá, tak jsme nazývaly s dcerou moje pozvání k nám na oběd jako „výjezdovku“. Není to sice už tak často jako dřív, ale jsem ráda, když je mohu pozvat a oni pozvání přijmnou.
A z toho jasně vyplývá, že jsem tu dnes měla strávníky. Oni nejsou mlsní, proto si ani nevybírají, co chtějí uvařit a já se snažím, aby to nebylo pořád to samé jídlo. Vařím většinou něco, co je pracnější, nebo vím, že to dcera často nevaří. Zkrátka cokoliv.
Na dnešek jsem měla sice v plánu původně něco jiného, ale změna nebyl problém. Manžel chtěl falešnou gulášovou polévku a už jsme dlouho neměli ani my těstoviny se zelím. Vím, že existují různé varianty, ale ta moje je z hlávkového zelí.
Bylo ho skoro kilo, proto jsem to krouhala na robotu.
Pak jsem ho dala do většího kastrolu a smažila na oleji jako cibulku, téměř dohněda a hodně pomalu.
Těstoviny vždy vařím až těsně před jejich příjezdem, ještě také pak osmažím anglickou slaninu a aby to nebylo tak mastné, přidávám k ní kuřecí párky.
Už je to připravené na pánviče.
Pak už se jenom ty těstoviny přidají do toho osmaženého zelí, dobře se to promíchá a až na talíři se na to dá osmažená uzenina. Nám to všem chutná a tak tomu bylo i dnes.
Ještě dopoledne jsem ale v tom kastrolu, kde jsem smažila to zelí, musela dodělat marmeládu z těch rynglí. Nevařím takové věci, tentokrát bylo ovoce dost, tak jsem to zkusila. Ochutnala jsem a pro mne dobrý, tak uvidíme, co na to řekne dcera. Poctivě jsem se s ní rozdělila.
Pak už jsem neměla dost času, tak aby bylo něco odpoledne ke kávičce, tak jsem udělala jen ten fofr dort s tím, že jsem pro jednou koupila korpus a jen nazdobila.
Takhle to dopadlo a byla jsem pochválena.
Něco na ochlazení taky bylo. Udělala jsem včera zmrzlinu, kterou jsem podávala se šlehačkou. Chutnala všem.
Za všechno jsem byla náležitě odměněna. Dcera mi přivezla z dovolené dalšího ježečka do mé sbírky. Opět takového, jakého nejen nemám, ale ani jsem neměla tušení, že existuje.
Je to ježek z marcipánu č. 195
No a já teď řeším jedno velké dilema. Mám ho dát sníst dětem nebo schovat? Zkazí se nebo nezkazí? Já jsem řekla, že nejsem kanibal a vnoučata se jmenují jinak, tak ho sníst mohou, ale prý je to škoda, tak teď nevím. Poradíte?
Krásná sobotěnka pomalu spěje ke svému konci a musím zase jenom konstatovat, že to byl opravdu super den, i když jsem měla víc práce. Ale to přece nevadí. Jak říkali zajíci z klobouku. Práce šlechtí.