Také by se mohlo říct – nepříjemná pomlázka. Je to tak, musela jsem se dnes vydat k lékaři, už třetí den jsem měla problémy a myslela jsem, že to samo přejde – a bohužel nic. Bolesti se stupňovaly, a protože jsem tušila, o co jde, vypravila jsem se rovnou k mému urologovi, kam chodím už nějaký pátek a vlastně kvůli opakovanému zánětu močového měchýře jsem tam začala chodit. Doufala jsem, že i když nejsem objednaná, vezmu sebou moč, že by….. to jsem ale doufala špatně.
Musela jsem si od sestřičky, kterou mám mimochodem v přátelích na FB vyslechnout přednášku o tom, že na tyhle problémy mám obvodního lékaře a mám jít tudíž k němu. Moje námitka, že oni jsou ode mne pár metrů a moje obvodní lékařka je v závodě, kde jsem dřív pracovala, taky moc neuspěla. Na moji otázku, jestli tedy mám jet do závodu mně milostivě řekla, ať počkám v čekárně, že se zeptá.
Nakonec jsem se dočkala, když jsem pak vyšla z ordinace s předepsanými antibiotiky ve 13,00 hod., tak mi teprve bylo jasno. Dnes měli ordinovat do 15,30 hod., nikde to napsané neměli, ale lidi si už neobjednali, aby mohli jít dřív domů. No a já jim do toho skočila a byli tam o 10 minut déle. To jsem si dovolila dost.
Tak teď vím, že příště tam určitě už se žádným problémem nepůjdu, protože se mi to špatně poslouchalo. Nedá se nic dělat, snad už jiná nepříjemná pomlázka nebude. Aspoň doufám a vám přeji vše jen dobré.