Dnes odpoledne jsem si zase připravila některé věci na šití. Nedávno mne požádal syn, zda bych mu ušila návleky pod ortézu, kterou nosí při hraní bowlingu po té, co měl zánět šlachy. Jeden takový návlek prý stojí 170 Kč, tak jsem slíbila, že to zkusím. Nevěděla jsem, zda to zvládnu tak, aby to sedělo dobře na ruce a netlačilo, byla ta správná velikost.
Toto je finální výrobek
tady je z druhé strany s otvorem na palec
a tady jsou návleky na pracovní ploše vedle svítícího šicího stroje. Ušila jsem mu jich celkem 5, snad mu chvíli vydrží. Snachy maminka dodala materiál ze starého prádla, aby byl měkký a poddajný. Jeden vzorek si už vyzkoušel, už s ním hrál a dobrý.
A co je tohle? Ubrusy na stůl do kuchyně. A proč jsem je fotila?
Protože jsem si tento týden koupila tu proužkovanou látku na nový ubrus. Teď tam byl ten s těmi drobými kvítky a ještě předtím ten jednobarevný. Mám ještě také z té rezavé barvy polštářek na gauči, aby mi ladil s barvou potahu a s dalšími světlými polštářky a jak mi tam svítí na něj sluníčko, už je vybledlý. Proto jsem si řekla, že ušiji nový, nejlépe dva a ten ubrus už byl taky z jedné strany vybledlý, tak ho otočím a zase si mohu „hrát“. Takové jednodušší věci zvládnu a přiznávám, že mne to i baví, tak proč ne, že? A také koukám, že jsem asi ulítlá na téměř tu samou barvu do kuchyně, ne?
Napadlo vás, proč a za co vděčím mamince? Je vyučená švadlena, doma hodně šila, dost jsem toho okoukala a můj první šlapací stroj zn. Lada byl od ní. Děkuji, maminko.
A jestli se vám nebude zdát něco na těch fotkách tak vězte, že jsem to všechno schválně fotila mobilem, abych si zopakovala sama, zda umím vkládat fotky do toho mého nového PC i z mobilu. No a zvládla jsem to a jsem ráda!
Přeji krásný den a děkuji všem na návštěvu a milá slova. Vaše Ježurka