Včera jsme šli s manželem do města pouze pro pár věcí, ale také na poštu, abychom zaplatili paušál 250 Kč za moje neomezené volání v síti. Manžel, nevím proč, moc peněz u sebe nenosí, asi má strach či co, tak jsme si netroufli jít si koupit kupon na příští měsíc na MHD, že by to nevyšlo. Já u sebe peníze nenosím.
Pak jsme šli kolem obchodu, kde pracuje má osobní poradkyně přes boty. Tento týden jsem si stěžovala, že už mám ty nízké kozačky uvnitř nějaké vydřené, že je brzy vyhodím a koupím nové. Tak manžela napadlo, že bych se šla zeptat, jestli ještě v této době něco takového – tedy nízké kozačky – samochodky – prodávají. Paní byla hned ochotná a začala nosit boty. Na naši poznámku, že asi nemáme sebou dost peněz řekla, že to nevadí, ať si je vyzkouším a že by mi je pak dala na stranu.
Hned ty první mi padly jako ulité, pohodlné, což je fajn na běhání po krámech, jedny takové nízké na kramfleku mám na lepší, tak nebylo co řešit. Když řekla paní cenu, tak manžel pronesl, že ano, to dáme dohromady, koupila jsem si tedy boty, pak jsme šli ještě pro nějakou maličkost – no a co myslíte? Správně. Přišli jsme domů s nezaplacenou složenkou. Ale to nevadí, splatnost je až do poloviny března, o nic nešlo.
Boty jsem si položila vedle police s tím, že ty staré brzy vyhodím. Když jsem dnes ráno viděla téměř na tom samém místě ležet igelitku, připravenou do popelnice, něco mne osvítilo a já se koukla na místo, kam dáváme denně boty, které
nosíme.
A TEĎ TO PŘIŠLO! JÁ MYSLELA, ŽE MNE OMEJOU, MÁM NADÁVAT NEBO SE SMÁT?
Určitě tušíte, co následovalo! Ano, v igelitce jsem měla místo těch cca tři roky starých kozaček připraveny na vyhození ty nové, včera koupené!!!!!
Přemýšlel u toho manžel, nebo ne? Že se ptám! Přece každý normální člověk musí poznat nové boty od starých? Já mu pokyn nedala, nebo je sama nepřipravila a kdyby mne neosvítil duch svatý, tak nové boty skončily v popelnici! Ach jo! Dovolila jsem si vznést připomínku a kdo myslíte, že za to mohl? Jasný, už tady nikdo jiný není, tak jsem měla ty boty dát jinam a ne tam, kam ON si dává věci či koš na vyhození, když jde ráno pro rohlíky.
Je pravda, že je o něm známo, že to starý likvidátor, jakmile něco položím jinam, než mám, tedy omylem, neptá se a hned vše likviduje! Z legrace mu často říkám, že i mne, i když třeba omylem, jednou vyhodí do popelnice! 
Moje nové „samochodky“.
Jinak přeji všem krásný víkend a vězte – DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ!