Vzpomínám na rok 2013

Neodolala jsem a také jsem pátrala v loňském roce, abych vybrala to, na co ráda vzpomínám a mám k tomu také fotky. Hned zkraje roku jsem zase jela k mamince, abych jí nejen pomohla, ale se s ní i potěšila.
L E D E N
To jsme my dvě.
To je rozdíl, co? Taky jsem si u maminky zase u starých fotek zavzpomínala na staré dobré časy. Tady byly synovi dva roky a ta slečna vpravo, to je moje sestra, která nás přijela zdaleka navštívit. No jo, stárneme všichni.
Ú N O R
Tento měsíc měla čvtrt století – to zní hrozně, moje vnučka Lada. Samozřejmě, že jsme se zase všichni sešli, abychom jí popřáli a byla s námi i vzácná návštěva. Vzali jsme si k nám domů aspoň na 4 dny moji maminku a tak byla u toho s námi.
Oslavenkyně a dárky
Moje maminka s kočičkou
a naši „mlaďoši“ (vnuk i s přítelkyní).
Nesmím také zapomenout, že vnuk měl svůj maturitní ples
na kterém se bavili i jeho rodiče, tedy můj syn a snacha
B Ř E Z E N
V březnu, když jsem měla zrovna naplánovaný odjezd k mamince, tak slavil vnuk Tom svátek. Oslavovali tentokrát bez nás. Manžel zůstal taky doma, nějak se necítil a já byla u maminky.
A zase naší mladí, tentokrát tam má přítelkyni ten mladší vnuk.
Vnučky se mají moc rády a Peggy, ta s nimi držela „basu“.
Toto je fotka z Velkého pátku – 29.3. – a dnes se divíme? Kdepak!
Tohle je už fotka po velikonočním obědě. Že by dceru s dětmi tak zmohla ta kachna se zelím a knedlíkem?
D U B E N
Začátkem měsíce dubna jsem si odskočila na týden do nemocnice. Šla jsem ale jen na infuze, protože už bolest páteře byla opravdu hraniční. Také jsem tam fotila okolí.
Tohle jsem viděla z okna pokoje.
Vypadá to, že nic jiného neděláme, než slavíme, ale tady měl vnuk narozky a je tady se všemi svými děvčaty.
K V Ě T E N
No jasný, zase začínám oslavou. Ale tentokrát jsme slavili všichni dohromady. Popřáli jsme pomalu všichni všem, hlavní prý jsem byla ale já, i když žádné kulaté narozky to nebyly. Pozvali jsme všechny tentokrát do restaurace, měla jsem to já aspoň jednou bez práce.
Tak tentokrát sem dám jenom mne s manželem, abych se neopakovala.
Taky se musím pochlubit, že jsem dostala svoji první orchidejku. Od manžela, samozřejmě.
Dcera má narozeniny pět dní po mně, tak jsem jí udělala medajlon, ve kterém jsem přidala její fotky jako vzorné maminky. Moc se mi líbila tato, kterou vyjímám :
To byly děti ještě roztomilí mazlíci a dcera tam skoro vypadá jako jejich sestra, že?
Nazapomněla jsem ani na svou starší bývalou kolegyni a ještě s jednou jsme jí jely navštívit a popřát také k narozeninám. Měla už 88.
Č E R V E N
Nebudu zase ukazovat fotky z oslav, nějaké byly, samozřejmě, ale v tomto měsíci jsem si musela udělat takovou větší reorganizaci ve vitrínách. Moje sbírka ježků se už do stávajících prostor nevešla, tak bylo třeba něco zlikvidovat, pak přemístit a výsledek – aspoň částečně – je tady :
To je úroda, co? A to ti větší jsou ještě zvlášť, ve všech pokojích
tento je v obýváku, ale to je loni, letos tam už není sám
tito krasavci s opičkou za dveře jsou v pokoji
a tihle jsou s námi v posteli.
Já myslím, že jsem se pro dnešek „vykecala“ dost, o fotkách ani nemluvím a taky už si jdu odpočinout. Tak si můžete zavzpomínat na I. pololetí loňského roku se mnou, určitě bude brzy pokračování a samozřejmě tím i závěr.
Hezký večer a dobrou noc! Zítra bude hezký den, přijede dcera s dětmi na oběd, tak už se těšíme!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *