Určitě to slýcháváme stále častěji, když dřív byla zima, tak byl sníh a mrzlo, když bylo léto, tak se dalo chodit bosky a sluníčko svítilo. Určitě to tak máme srovnané v našich hlavách, ale kdoví, určitě jsme už zapomněli, že to nebylo vždy vše tak, jak má být. Zrovna tak i teď doufáme, že nenapadne v květnu metr sněhu.
Ale to jsem psát nechtěla. Když jsem viděla téma „ZIMA“, tak se mi vybavila jedna zimní rekreace. Já nejsem a nikdy jsem nebyla typ, který miluje zimu a zimní sporty. Ale tenkrát jsem byla ještě hodně mladá….
Psal se rok 1958, já už pracovala, ale i po večerech studovala a tak mi v práci za mou píli nabídli rekreaci. Ano, tenkrát ještě byly podnikové nebo odborářské rekreace a nabídli mi ji hlavně proto, že ji nikdo nechtěl. Tak jsem se vlastně obětovala, já, která zimní sporty vůbec nezná.
Přesto na tuto dovolenou moc ráda vzpomínám. Jednalo se o rekreaci v Krkonoších, ve Špindlerově Mlýně a bylo to v březnu. To si pamatuji přesně. Vybavila jsem se šponovkami – ano tenkrát nic lepšího nebylo, bundou, koupila jsem si důkladné zimní boty a čepici s bambulí a jela jsem.
Tam bylo krásně! Byl březen a už i krásně nejen svítilo, ale i hřálo sluníčko, takže jsme se mohli i opalovat. Bydlela jsem na pokoji s dvěma vrstevnicemi ze Slovenska, byly to fajn holky, dlouho jsme si pak ještě i dopisovaly.
Tak se také stalo, že mne ukecaly, já si šla vypůjčit lyže a pod vedením instruktora jsem se začala učit lyžovat. Bylo nás tam víc, takže byla i legrace, ale když jsme měli všichni jen přejít přes sjezdovku napříč, opatrně, to jsem tedy opravdu nezvládla, jela a jela, neuměla zabrzdit, tak jsem brzdila tím, že jsem dojela dolů „na bobku“.
Tady je společná fotka nás, mladších. První a druhá zleva jsou ty moje tehdejší kamarádky ze Slovenska. Já jsem druhá zprava hned vedle instruktora, ale to bylo sluníčko, tak jsme se spíš mohli opalovat, než jezdit.
Vidíte, která na fotce jsem já? Ne, to se divím! No přece ta, co je nejvíc od sněhu, dost jsem se podobala sněhuláku, ale úsměv ten nechyběl. To mám jedinou fotku z tehdejšího lyžování a jsem ráda, že nás tam fotili a pak i dodali fotky. Tak pro ty, kteří by náhodou ještě nevěděli, tak jsem ta čtvrtá zprava.
A jak to bylo s mým lyžováním dál? Už jsem to víckrát nešla zkoušet, protože jsem si říkala, že jsem na lyžování opravdu asi antitalent. Ale krásné vzpomínky na zimu mi zůstaly.