Téma láska je nejen věčné, ale i vděčné. Každý má nebo měl v životě nějakou lásku, někdo jednu, někdo víc, ale všichni jsme si tím prošli nebo procházíme.
Láska taky není jen ke člověku, ale jsou lásky různé, myslím, že hned po člověku je tady láska ke zvířátku.
Ale připomnělo mi to jeden příběh mé kamarádky, která se zamilovala…..
Příběh se stal před mnoha lety. Když se spolu tenkrát poznali, Zdeněk přišel pracovat do firmy, kde byla zaměstnána i Lída, ale ta byla tenkrát zasnoubená. Brzy však bylo vše jinak. Lída měla toho svého chlapce ráda, ale milovali se jen platonicky, byla tak vychovaná a on nenaléhal. Zdenkovi se líbila, tak „se snažil“. Ano, láska byla brzy oboustranná, Lída dala svému milému sbohem, stejně byl t.č. na vojně, tak to nebylo tak zlé a se svou novou láskou se po roce vzali.
Byli mladí, Lídě bylo dvacet a jemu o pár let víc. Do roka se jim narodilo dítě, po pár letech další. Všechny překážky se spolu snažili překonávat, žili sami, rodiče neměli a zdálo se všechno v pořádku.
Bylo to ale jen zdánlivé, protože Zdeněk brzy zjistil, že je okolo něho plno jiných krásných děvčat a mladších, které nemusely být po večerech doma jako jeho žena s dětmi a tak si to začal užívat.
A jak to tak bývá, všichni okolo věděli, jak se věci mají, jen Lída nic netušila. Až jednou, když manžela přistihla téměř při činu, tak bylo vše jasné.
Ano, rozvedli se, nebylo to moc v dobrém, ale brzy si našli oba nové protějšky a Lída se vdala a Zdeněk se oženil.
Nějaký čas se ani nezdravili, když se potkali, ale čas obrousil všechny hrany a světe div se, dokonce když se všichni čtyři potkali, tak se i dokázali bavit. Lída svého nového manžela milovala, byl na ni i na její děti hodný a vypadalo, že i Zdeněk je s novou manželkou šťastný. Asi to tak mělo být.
Lída však mívala stále v noci sny, kdy se jí i po letech o Zdenkovi zdálo a nikdy úplně nezapomněla. Nešlo to. Měli přece spolu děti a byla to její první opravdová láska.
Stalo se, že Zdeněk zemřel jako první a Lída smutnila i po jeho smrti. Byla to opravdu láska až za hrob, určitě z její strany.
Tady na tomto příběhu je vidět, že láska má všechny možné přívlastky a že může mít jedna osoba i dvě lásky najednou. Každou vnímá po svém.
Važme si tedy všichni té naší lásky, kterou máme vedle sebe a buďme rádi, že jsme spolu!
Den plný lásky přeji vám všem.