Tak jsem si zase zavzpomínala, ale na hodně dávné časy. Našla jsem fotky, které už „něco pamatují“, některé jsou dokonce starší, než já. Především ty svatební mých rodičů a strýčků a tetiček.
Začnu fotkou maminčiných rodičů – tedy babičky a dědy. Babička zemřela ve svých šedesáti letech těžkého života. Mně bylo tenkrát necelých 7 let.
Babička vypadá opravdu staře, ale není divu při tom, co prožila.
To je teta a strýc, nejstarší jejich dcera . Svatební fotku nemám, tak aspoň takto.
To je strýc, jediný syn. Ten jeden zemřel jako hodně mladý otec dvou dětí. Srazilo ho auto. Ale fotka tohoto strýce je z jeho první svatby. Měl s tetou jednoho syna. Ale s tou další tetou dětí podstatně přibylo. Dvě vyženil a další dvě měl.
Tahle krásná teta Adéla byla moje kmotra, také dcera babičky a dědy. Ale tu si opravdu vůbec nepamatuji. Její manžel byl původem z Rakouska, tak to neměla za války lehké. Zemřela při porodu své druhé dcery-
Toto je další sestra mé maminky. Teta, která měla 4 kluky a mohla mít ještě dětí! Strýček byl velice plodný.
A toto je svatba mých rodičů. Psal se rok 1940 a já už byla na cestě
A je tu druhá strana. Rodiče tatínka. Dědeček se oženil s babičkou v době, když už měl tři děti. Ovdověl a babička ho měla už dávno ráda. Jeden jeho syn ale tragicky zahynul ve svých 21 letech, skočil prý do vody a srazil si vaz.
Svatební fotky tetiček a strýčků nemám, ale tahle fotka je taky hezká. První zprava je teta Julča, dcera babičky a dědečka, vedle je teta Áda, snacha jako i ty další. Vedle ní je maminka a pak další teta Božena.
Fotky se mi líbily, tak jsem je sem dala. Přeji všem krásný vzpomínkový den, jako jsem měla já.