Včera jsem napsala, jak jsme strávili Štědrý večer, ale nutně musím dodat ještě pokračování. Po příjezdu domů jsme si zapálili svíčku ve tvaru stromečku, kterou jsem dostala od maminky a kterou jsme si takto zapálili u večeře.
Stromeček svítil krásně, ale hořel nějak moc rychle a za chvíli jsem si všimla, že mám vosk na konferenčním stolku v obýváku všude kolem talířku. Ach jo, a to jsem tam dávala odpoledne čistý ubrus, protože ten předchozí vánoční byl pokecaný od vosku, protože u nás svítí svíčky všude, kam se podíváte. No, nedalo se nic dělat, než to rychle napravit.
Další den, tedy na první svátek vánoční jsme měli pokračování Ježíškovy nadílky. Dcera s dětmi přišla už na oběd, byla jako vždy krůta a to my, holky, moc rády. No, kluci si taky pochutnali.
Takto vypadaly dárky u nás pod stromečkem, než přišla dcera. Jako bonus jsem tam přidala i moji vánočku pro dceru.
A pak byly dárečky i pod stolem a vedle na skříňce.
A už se šlo nadělovat. Dárky letos u nás rozdával Luky. Byly to dárky od nás, od dcery a jejich dětí. Ostatní byly rozdány den předtím.
A toto už jsou dárečky od dcery
To je ale překvapení, co?
A další ježeček – tentokrát od vnučky Terezky
a vnuka Toma.
Další přírůstky do naší sbírky. A ten ježeček, kterého nám dala dcera, to je skutečně jako děťátko toho většího, co jsme dostali od ní loni.
Posuďte dami. Teď sedí krásně vedle sebe na gauči. Nádherné.
Když ještě přidám k těm dnešním i ty včerejší od vnučky Lady, je to zase pět krásných originálů do naší sbírky.
Jestli jsem si den předtím hladila kočičku, tak i tento den bylo u nás na návštěvě zvířátko, se kterým jsme se s manželem mohli pomazlit. Ano, byla to Pegginka a ta si to opravdu ode všech užívala.
Tady si hraje s manželem
a taky se mnou. Krásně se přitom usmívala, vidíte?
Letos, když jsem byla před svátky na návštěvě u maminky, zase jsem se tam probírala fotkami a dostala jsem nápad. Maminka tam měla hodně fotek, některé i v albu, svých pravnoučátek. Protože už se na ně nikdy nepodívá, protože opravdu téměř nevidí, vzala jsem si všechny fotky domů, pár dnů jsem je třídla a výsledek byl tento :
Každé moje vnoučátko dostalo své album i se jménem. Snažila jsem se seřadit fotky chronologicky, aby tam také měli všechny členy rodiny, ale všechna alba nebyla plná. Snad si je doplní doma z vlastních zdrojů, to už jsem nechala na nich. Ale když jsem pak hned viděla, jak si všichni se zájmem prohlíželi fotky, měla jsem radost. Dokonce se Lukymu jedna fotka tak líbila, že si ji ještě u mne oskenoval a přidal na FB. Tak vám ji tady překládám také. Je tam se svým tatínkem. Tedy můj syn a vnuk před lety.
Tak to byla taková krásná tečka na závěr. Pak jsme se přesunuli do obýváku, dali si kávu a něco k tomu, ještě chvíli si popovídali a my starší zavzpomínali a bylo nám spolu dobře jako vždy.
To byl tedy náš letošní Ježíšek. Přeji krásný víkend a už budeme pomalu zase bilancovat. Tak si to užijte. Vaše Ježurka