Dnešní den jsem zvládla. Vše jsem připravila, vše chutnalo a všichni jsme se sešli a hlavně, všichni si vzali sebou dobrou náladu! To byl zase jednou krásný den, pro takový nebo podobný jsem schopna udělat cokoliv.
Ještě v pátek, když jsem mluvila s dcerou, tak mi už zase opakovala, jak je zmrzlá, zabalená v dece a hřejí ji „její kamna“. Tím myslela jejich Pegginku. Už jsem jí mockrát nabízela, že jí upletu ponožky, když je dělám všem v okolí, nechtěla, ale tentokrát jsem na nic nečekala a dala se ještě v pátek do díla. Dělala jsem co jsem mohla a stihla jsem to.
Tak, snad se v nich ohřeje, dostala je k Mikuláši.
Po obědě ve 13 hod. jsem všechny čekala . Chlebíčky i jednohubky se chladily v ložnici, kde jsem na ně otevřela okno, protože do lednice by se mi to všechno nevešlo.
Tak jsem to po částech fotila. To je 1. část
2. část
a 3. část – nanukové řezy. Samozřejmě jsem pak přidala.
Všichni se napřed seřadili a bylo to tak krásné, popřáli dodatečně oslavenci, který z toho byl taky naměkko a pak si posedali ke stolku.
Dostali napřed kafíčko a řezy, tentokrát jsem „vylosovala“ Terezku a dobrovolně šel pomáhat i její bráška Tom, pomohli mi uvařit kávu a všechno odnést do obýváku.
Následovalo to další občerstvení, přitom jsme si povídali všichni dohromady, nasmáli jsme se všichni, domluvili se, kdy se zase uvidíme a naplánovali i cestu do Prahy a k mé mamince. Plán je dobrý, teď jen, aby to všechno tak vyšlo.
Tady jsem vytofila samé praktické dárky, které dostal manžel. Říkali jsme, že nic nepotřebujeme…
Téměř všechno se snědlo, ale toho nádobí! Ale co, když se zvládlo všechno před tím, nezdolá nás nějakých pár kousků nádobí, no ne?
Děkuji vám všem, kteří jste mi drželi palce, vše jsem opravdu zvládla, i když,…. ale hlavní je, že jsme byli všichni spokojeni a hlavně, aby to vše tak vydrželo i nadále. Už jsme se i domluvili, jak se sejdeme na Vánoce.
Byl to opravdu krásný den! Spoustu takových přeji nejen sobě, ale i vám všem. Vaše Ježurka