Už jsem tady hodně dlouho nenapsala žádný můj občasník, jeden čas jsem začala, ale brzy skončila. Protože o mém každodenním životě a pocitech nepíši všechno, tak to zase jednou zkusím.
Pondělí 21. 10.
Psala jsem, jakou jsme měli všichni radost, když vyhrál syn ten turnaj v bowlingu, jen jsem nenapsala, že tam byla i celkem slušná finanční odměna, kterou si zasloužil syn opravdu hodně.
Úterý 22. 10.
Tento den jsem měla ve městě rande s Miluškou, mou blogovou kamarádkou a skorosousedkou. Poseděly jsme v kavárně u dortíku a kafíčka, pak jsme obešly obchody, protože jsem chtěla poradit. Líbila se mi jedna košile pro manžela, který má za tři týdny narozeniny, tak jsem si vzala poradce, ale bohužel. Za prvé neměli ten vzor v jeho velikosti a za druhé se mi to zdálo pro starší seniory opravdu drahé. 820 Kč je skoro dost na košili a manžel by mi stejně řekl, že by ji neužil.
Středa 23. 10.
Určitě znáte smrtelnou mužskou nemoc na sedm, že? Správně, je to rýmička, tak téhle nemoci podlehl manžel a já jako bych to tušila, jsem mu den předtím koupila místo košile aspoň ty kapesníky. Ale nemyslete, ona to není taky žádná levná záležitost. Šest kusů pánských kapesníků v normálním obchodě už stálo 177 Kč. Asi tak před půl rokem jsem je kupovala ještě za 165 Kč. Ale prý někde vyhořela fabrika, tak hned přitlačili na ceně a kdoví, jestli prý ještě budou.
Čtvrtek 24. 10.
Celkem se to dalo čekat. Tento den jsem byla nakoupit sama. Manžel byl přece nemocný, tak jsem ho nechala raději doma a sama mu nakoupila další léky, aby byl brzy fit. Odpoledne jsem se pak vydala ještě jednou hlavně proto, že bylo tak krásně. Tento den jsem byla také na pedikúře, kam chodím už teď pravidelně a na malou kávu se na chvíli zastavila dcera. To jsem vždy ráda.
Pátek 25. 10.
Tento den se začaly ony očekávané mimořádné volby. Spousta lidí si slibovala, že se aspoň něco změní, ale nevím, nevím, nevidím to růžově. My byli volit s manželem mezi prvními a prvně jsme do urny hodili každý jinou stranu. Ale zas tak opačné strany to nebyly, do koalice by to šlo.
Sobota 26. 10..
Naši mladí – tedy syn i vnuk – zase jeli na bowlingový turnaj do Prahy. Kdepak, tentokrát to synovi nevyšlo, to by byl opravdu zázrak, ale na druhou stranu to taky pro ně nebyl špatný den. Vnuk tentokrát byl na krásném 2. místě a taky tam byla slušná finanční odměna. Taky dobrý!
Neděle 27. 10.
Dnešní den byl významný pro naši snachu. Slavila dnes své narozeniny a tak jsme jí s manželem jeli popřát s malým dárečkem. No a mohu třeba říct, že tak trochu na její počest jsem udělala k obědu kachnu se zelím a bramborovým knedlíkem. Manžel totiž zjistil, že o tom ani nevěděl, že kachnu jí. Dokonce mu chutná, měl ji tedy vlastně po druhé v životě, ale teprve teď vidí, jakou dělal chybu, že ji neochutnal dřív.