Když tak vidím přírodu kolem sebe, tak si myslím, že tak brzy ještě zima nebude. Proč si to myslím? Protože všude kolem mé vnučky se vyskytují ježci. Když jsme byli v sobotu u nich, manžel se stále ptal, kde prý je ten ježek Hubert, který k nim začal chodit jako první. Ale on prý tam opravdu chodí, ale až večer a už se vůbec neschovává, neutíká jako dřív, ale už si zvykl.
Ale to není všechno. Buďto moje vnučka už víc kouká, nebo má jen takové štěstí na ježky, moje jmenovce. Potkává totiž běžně ježky i v parku. A protože studuje v Olomouci, tedy i tam.
Takhle krásně se tam špacíroval a dal se vyfotit hezky zblízka.
Proto si říkám, že ježci ještě nespí zimním spánkem, tak snad ještě bude chvíli hezky, nebo ne?
A to nejsou zdaleka všechna zvířátka, které moje vnučka vidí v Olomouci venku na ulici. Nedávno prý šla večer na nějakou školní akci do restaurace a viděla tam toulavé kočky.
Začala prý na ně mluvit a najednou byly kolem ní čtyři kočky, které na ni koukaly a poslouchaly co bude. No, co asi. Určitě čekaly, jestli nedostanou něco na zoubek.
Já si jen tak říkám, že buďto špatně koukám, nebo tady u nás žádná zvířátka jako kočičky nebo ježci nechodí po ulici ani po parku. Nebo že bych měla takovou smůlu?
Ať je to tak nebo tak, děkuji Laděnce za tyto její krásné fotky zvířátek.