Včera jsem se téměř nedostala sem na blog. Pouze jsem vložila moji včerejší aktivitu a pak už jsem v podstatě pokračovala na splnění mého nápadu.
Po úklidu po instalaci garnýží jsem si sedla, pustila televizi jako kulisu, protože to se mi nejlíp pracuje a začala vyměřovat. Tedy, jestli mi něco nejde, tak je to to, abych si vyměřila záhyby na zácloně tak, aby byly stejné a také byl mezi nimi stejný rozestup. Vždy jsem si myslela, že už je to to pravé ořechové – a houby, znovu.
Nicméně nakonec se to povedlo, záclony jsem poskládala, že mi to ale trvalo, a šla to sešít na stroji. Pak jsem si teprve v klídku sedla a uháčkovala zoubky, abych to měla za co pověsit na háčky. To už byla brnkačka. Takže ještě před zprávami byla tady v pokoji záclona na okně. Spokojenost.
Snažila jsem se trošku vyfotit to moje dílo, ale moc to nešlo. To je to okno tady po mé levé ruce. V kuchyni je to obdobné, ale garnýž je hnědá, aby ladila s kuchyňskou linkou.
Už jsem ale neměla nervy skládat ještě záclonu do kuchyně, bez záclon si připadám jako nahá, tak jsem obháčkovala záclonu celou, pověsila, i když to nebylo podle mne jak ze škatulky a dnes jsem si to dodělala včetně umytí okna.
Nicméně to znamenalo záclonu znovu sundat a pak znovu po úpravě pověsit.
Já jsem totiž před týdnem myla okna, jen mi zbývalo to v kuchyni. Dnes je hotovo. Ale vlastně, kdy je hotovo, že? Další nápad, který chci realizovat totiž souvisí s mým dotazem na vás.
JAK ČASTO KUPUJETE NOVÉ ZÁCLONY? Já jsem právě ve čtvrtek, když jsem prala ty, co jsem sundala viděla, jak jsou už ty starší spíš do šediva. Na každé okno mám záclony dvě na výměnu, některé jsou novější od loňska, ale některé už mám delší dobu a sama nevím, proč jsem je dávno nevyhodila. To znamená, že mne ještě skládání a obháčkovávání záclon čeká, až si koupím nové.
Jinak je vše v pořádku, tedy doufám a já si chvíli odpočnu. I když manžel tomu moc nevěří. Už se mne dnes ptal, co vymyslím příště.