Snad zase za rok

Ještě tady mám poslední fotky z naší krátké dovolené. Na oběd jsme chodili do jedné restaurace, kam chodíme každý rok a je nám tam moc příjemně, vaří dobře, jsou milí, proto se tam rádi vracíme. Aspoň jednou jsem tedy manžela vyfotila při obědě, byl to pro tam pro letošní rok ten poslední.
Byla to pikantní směs s bramboráčky, moc dobré. Já měla poloviční porci a stačilo.
V pondělí dopoledne tedy pro nás přijel syn se snachou. Už jsem psala, že se jim tam líbilo, i když nám asi tak deset minut pršelo. Zašli jsme si tedy zatím na kávičku tam, kam jsme chodili i my.
Syn si dal i kousek štrúdlu, snacha jen kávu
a manžel i já máme nejraději tureckou.
Pár fotek také udělal syn, tak jsem si je přidala.
Tady se konaly koncerty, které jsme slyšeli až do našeho hotelu
tady jsme na konci hlavní kolonády
A právě na tom konci kolonády je cukrárna, kde mají výborné teplé oplatky.
Snacha si pochutnávala na té oplatce
a šlo se ochutnat Františkův pramen. Fuj, ten ale nebyl vůbec dobrý. Já ho nechutnala, mně stačil ten smrad.
Ještě jsem je společně vyfotila na památku
a pak jsme šli k Frantíkovi. Snacha toužila po tom, aby tuto sošku viděla a tak se s ní hned musela vyfotit.
a nedala jinak, než že si sáhne na „frantíka“.
Pak dostala ten výborný nápad, kterému jsem se chechtala ještě večer doma, abych je vyfotila spolu, ona sáhne Františkovi na „frantíka“ a syn prý na svého.
Povedlo se, ne? Líbilo se mi, jak měli oba smysl pro humor. Usmívající se
A tak bylo jasné, že ani já nemohu být pozadu. Stranil se jen manžel.
A touto úsměvnou příhodou končím naše rekreování ve Františkových Lázních pro letošní rok. Jen nevím, jestli se to povede i příště, co už tam budu fotit. Ale nepředbíhejme, že?
Krásný den přeje Ježurka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *