Už jsem párkrát psala o tom našem sousedovi, co se chtěl otrávit zemním plynem, neboli nás málem vyhodil do povětří.
Tohoto nájemníka už v našem vchodě nemáme, přestěhovali se sem manželé, kteří bydleli o pár vchodu dál, paní chodí s holí dost špatně, tak chtěla do přízemí.
Jak jsem slyšela, tak ten pan S., který šel dobrovolně do stejného bytu o pár vchodů dál, jen do vyššího, asi 2. patra, tak zřejmě hlavně proto, že měl na bytě dluh na nájemném téměř čtyřicet tisíc korun a tito nájemníci prý to za něj zaplatili za to, že jim uvolnil byt v přízemí.
No, dobře, to je každého věc, ale opravdu není stěhování jako stěhování. Už je to tři týdny, co s tím začali a ještě dnes jsem viděla, jak pán převáží autem ob ty tři vchody věci v krabicích. Mají ještě asi vzájemně klíče a stěhují přitom jen věci ze skříní a tak. Protože prý pan S. měl starou stěnu, oni měli starou stěnu, tak to neřešili. Nechali nábytek v bytech jak byl a stěhovali tedy jen obsah. A stěhují stále. No, proti gustu…
Dnes jsem tu naši novou sousedku potkala a moc si stěžovala, vůbec se jí v tom bytě nelíbí, tam prý měli víc soukromí – byt byl vystrčený o kousek dozadu, tak bezprostřední sousedé nebyli. A dále v tomto bytě nic nefunguje a jim to tam všechno fungovalo, no vypadá prý to tam hrozně.
Já jsem myslela, že si byt napřed prohlédli, než se přestěhovali a ještě k tomu za takové peníze, ale asi moc ne. Tak jsem zvědavá, jestli si zvyknou a vše nakonec zvládnou. Také nejsou nejmladší, je jim oběma před sedmdesát let a paní špatně chodí. Budu jim držet palce, ať se vše uklidní a jsou nakonec všichni spokojeni.
A ještě něco. Ten pejsek Valda je zase zatím u svého páníčka, tedy toho pana S., protože paní, která se ho tenkrát ujala, je na dovolené. Bože, toho psa je mi líto a jsem sama zvědavá, kde nakonec zůstane. Taky mu držím pěsti.