Včera jsem se nestačila divit. Jak jsem psala, koncem dubna jsme mohli také vylítnout do vzduchu jako ti v Praze, ale dobře to dopadlo. Ten soused S, který už nevěděl kudy kam a pustil si plyn, si pejska, kterého se zatím ujala mladá paní H, nevzal zpět a ten hodně často štěkal na celý barák. Mladá paní H, která je sama se dvěma dětmi, se o něj starala dobře, sama už jednoho pejska má, ale protože je samoživitelka, tak jí lidé z našeho vchodu nosili pro pejska často žrádlo.
Často pejska, který se jmenuje Valda, chodil venčit sousedky syn T. Aby prý ji pomohl. Jsou přibližně stejně staří, on je svobodný. Tak jsem mu hned zkraje říkala, jestli nechodí spíš za mladou paní? No, Valda se po čase uklidnil a na nový domov si zvykl.
Včera odpoledne koukám z okna a co vidím? Pes Valda je na balkoně u svého páníčka S, který se ho zřekl, že nemá na žrádlo pro něj. Chudák pes, říkám si. Původně byl v útulku, odkud si ho přinesla máma toho souseda S, po její smrti se o něj staral on. Až do té doby, než mu bylo všechno jedno a teď už je zase zpět? To aby ten pes měl z toho všeho v hlavě guláš. Ještě navíc koukám, že něco tahá na kárce z bytu. Že by se opravdu stěhoval?
Musela jsem to dnes všechno „vyšpionit“ a dozvěděla jsem se, že se k nám do vchodu stěhuje jedna seniorka s manželem, která bydlí o pár vchodů dál a nemůže do schodů. Pejsek prý je dočasně na týden u svého páníčka proto, že mladá paní H jede na týden na dovolenou a co s ním potom bude, to nikdo neví. Jeho pán S se prý stěhuje někam ke kamarádovi.
Ale to nejzajímavější nakonec. Manžel včera viděl syna T sousedky s tou mladou paní H, kteráse starala toho pejska spolu, ale ne s psem, ale jednou její dcerou.
Proto jsem se na rovinu dnes zeptala sousedky, jestli spolu opravdu nechodí, že jsem to tenkrát řekla spíš „jen tak“. Chodí, představte si, ano. Sice nevím, jak to ve finále dopadne, ale zatím je to tak. To jsou panečku změny, to se jeden nestačí divit.
Tak tedy asi láska vznikla přes pejska. Vydrží?