Každý den kousek, každý den něco přeházím, likviduji. Dala jsem si toto předsevzetí asi před měsícem a jedu. Sice pomalu, ale jistě.
Ne, že bych se už chystala pod kytičky, ale občas se to musí. Něco vyházet, přeházet, aby byla trochu změna a ubývalo zbytečností.
Také mne dohnalo to, že už jsem neměla kam dávat ty moje ježečky. Původně jsem chtěla koupit větší „skleník“, kam by se vešli, ale jednak jsem žádný takový nikde v obchodech nenašla a druhak jsem si říkala, jestli to není zbytečné.
Začala jsem tedy nejprve vymýšlet, co kde a jak. V obýváku mám velkou stěnu, ale jen dvě přihrádky mám za sklem, jinak volně a stále víc nás unavuje to čistění stěny od prachu včetně těch věcí, které tam jsou. Vylučovací metodou jsem dospěla k tomu, že sice prázdné to nechat by hezké nebylo, ale nemusí tam toho být přece tolik! Když jsem si probrala, co z té stěny mi bude nejméně chybět, tak jsem si řekla, že ta bulharská keramika. Také jsem si spočítala, že už je u nás 38 let. To jsem byla s dětmi naposledy v Bulharsku. To ale uteklo!
Vyhodit jí jen tak mi bylo líto, tak jsem ji nakonec udala tomu, kdo z ní bude mít radost. Včera pracně a pečlivě zabalila a poslala. A přesun mohl začít.
Ze sektoru A do sektoru B, ze sektoru C do sektoru A, zkrátka tak to stěhování věcí pojmenovala kdysi moje dcera a já včera přenášela, vymýšlela a pak unavená, ale spokojená jsem se sama pochválila. Manželovi prý to bylo fuk.
Vyřazená, ale stále krásná bulharská keramika.
Nově uspořádání mé sbírky ježků. Nahoře jsou snímky, kde byli dřív všichni ježečci nacpaní jak sardinky a spousta ještě okolo. Teď tam má místo i ten originál od Toničky, případně ještě nějaký by se tam vešel.
Dole jsou ježečkové nově umístění v obýváku ve stěně za sklem, abych je nemusela tak často zbavovat prachu. To by bylo za trest, takových mrňousků. Jen tady dole jich je 53. Ty vrchní musím znovu spočítat.
Také jsem tím pádem musela nově uspořádat věci, které za tím sklem původně byly. A také něco umístit místo těch suvenýrů ze zahraničních cest, které jsem přemístila také za sklo, přece jen jsou to mrňousové a špatně se to myje od prachu.
Taky to trošku prořídlo. Něco jsem dala jinam, něco vyřadila….
A teď jsem musela sladit a zařadit jinam ty věci, které za tím sklem do včerejška byly.
V jedné vitrínce jsem barevně sladila nádherné skleničky od bráášky a zlaté hrnečky, které se líbí manželovi
a v té druhé růžový porcelán. Je to asi až na jeden kousek „ten pravý“, ale klidně bych ho také oželela, ale zatím vydžím.
Konečně přijde na řadu i řada věcí, které nepoužíváme a pak ještě oblečení. Taky třídím věci v zásuvkách a vyhazuji a vyhazuji a …. Jsem zvědavá, jak mne to bude dlouho bavit. Je to horší jak na Vánoce, že?
Přeji krásný den, ale ještě jen dodám, že nejenom uklízím a likviduji, ale je krásně, tak chodíme dvakrát denně ven, abychom si užili i toho sluníčka!