V dubnu jsem psala o tom, jak jsem se stala kočičí prababičkou. Koťátka rostou do krásy, já je sice ještě neviděla, ale vidím je často na fotkách. Je poznat, že jim nic nechybí, jsou krásná, spokojená a k pomazlení jako stvořená.
To jsou oni. Ty blažené výrazy hovoří za vše. Lada z nich má určitě radost.
To je krásné nadělení, že?
Milovanou Peggy dcery už znáte,
a jak je vidět, má nového kamaráda. Dcera byla s dětmi na návštěvě
To je psí kamarád toho předchozího pejska s mou vnučkou.
A tady je v celé kráse.
Jsou krásná všechna zvířátka a tak vděčná a taky se jim stýská, když nemají páníčka. Ten pes Valda, jehož páníček z našeho vchodu je po té „nehodě“ stále na psychiatrii, pobývá stále u mladé paní od nás ze vchodu. Postaráno je o něj dobře, ale stejně stále štěká. Asi se mu stýská, nebo nadává, já mu nerozumím, ale je mi ho líto.
Tak se všichni, kdo máte doma zvířátka, s nimi potěšte, dokud jste spolu.