Včera jsem tady na blogu byla jen opravdu na chviličku. Někteří si třeba oddychli, že chvíli mlčím, někomu možná to moje povídání chybělo, ale my jsme byli odpoledne s manželem u dcery.
Psala jsem o našich narozeninách v kupě, přání předána, dárky rozdány, ale…. No právě, to ale. Dcera přece nemůže nikoho ošidit a tak nachystala pohoštění a posezení na včerejší odpoledne dodatečně k vnukovým narozeninám. A můžu říct, že to bylo krásně strávené odpoledne.
Fotky, které dnes vložím, ty nejsou ode mne, ale poslala mi je dcera a mám svolení je tady zveřejnit.
Byli jsme u nich pouze my s manželem a vnukova láska, syn s rodinou „bowleli“ v Praze.
Pohoštění připraveno včetně vánočního cukroví. Mimochodem z toho mrazáku bylo skoro lepší než čerstvé. Všeho jsme ochutnali, co bylo na stole, abychom mohli jenom chválit.
Tom si svoji číslovku postavil mamince na hlavu, ona zase držela „jeho“ šampaňské
I na zemi se jim spolu sedělo dobře – jo, láska
Tom a jeho slečny
Spokojená dcera se svým miláčkem
Tak a to už jsme přišli my a hned byli všichni u dveří jako uvítací výbor. Je vidět, že nás přivítali dobře, už podle úsměvu, že?
Vidíte to taky a zase? Už se chechtám a ještě se nic nedělo. No jo, to jsem celá já.
Už je prostřeno, dělá se kávička
Peggy už větřila nějaké dobrůtky a „drbáníčko“
A cestovala mezi všemi, kdo se nabízel
A nakonec přípitek tím ovocným šampáněm
Také jsme si u nich prohlédli fotky, které nafotil vnuk v Holandsku, kde byl s jejich pěveckým sborem hned začátkem května. Mezitím začal veliký liják, chvíli jsme museli počkat, protože jsme vyjeli za sluníčka bez deštníku a po cestě domů tramvají se mi málem udělalo špatně, protože jsme viděli hodně ošklivou bouračku. Tři auta v sobě, dvě na odpis a prý tam byl dokonce smrtelný úraz. Smutné zakončení krásného odpoledne, ale já nevím, že ti řidiči jezdí jako blázni i v tom dešti.
My jsme nakonec nezmokli, mezitím přestalo pršet a tak to nakonec pro nás dobře dopadlo.