Už jsem se zmínila v sobotu, že si musím umýt hlavu, ale nevěděla jsem vůbec, zda to zvládnu – zkrátka – jak na to.
V komentářích mi radila Kitty, aby mi někdo pomohl, třeba manžel, ale to nebylo prakticky možné hned ze dvou důvodů.
Za prvé se k nám do koupelny dva lidi nevejdou. I když nejsme panelák, tak i ten náš zděný dům má to typické umakartové jádro a když tam je ještě pračka, opravdu tam není k hnutí. Za druhé by to jinak, než s ohnutím stejně nešlo.
Co teď? Tak jsem hned po ránu vlezla do vany, kde mám už pár let sedátko i madlo. Já bych totiž už z vany jinak nevylezla, sednout si tam je nemožné.
Sedla jsem si tedy na sedátko, ohnula jen hlavu a blbě, ale přece jsem si ji umyla. Pak jsem se hned osprchovala a byla ráda, že to mám za sebou.
Tak jsem pro vás tu naši pidikoupelnu vyfotila. Je to jasné, že?
A toto sedátko mne zachránilo.