Včera po obědě jsem jela za dcerou a šly jsme si koupit něco pěkného, jak se říká, to kvůli beránkovi. No, nějak si to zdůvodnit musíme, že?
Docela to včera šlo, byla jsem v pohodě. A hned v noci jsme tušila nějakou lotrovinu. Na záchod jsem šla v noci pomalu v předklonu, (tak chodím dosud), nemohla se otočit….
Ráno se mi chtělo brečet bolestí. Práce ale čekala, nemohla jsem všechno hodit za hlavu, tak jsem si vzala léky na bolest a snažila se. Co jsem mohla, jsem dělala vsedě, dokonce jsem těžko, ale zvládla si umýt hlavu.
Po obědě jsem byla ráda, že mám vše uvařeno a upečeno dle plánu a děkovala Bohu, že jsem to zvládla. Vzala si další lék a šla na moment lehnout.
Když jsem asi za půl hodiny vstala, bylo to horší než ráno, myslela jsem že nedojdu. Ale musela jsem. Dnes jsme slíbili, že přijedeme k synovi, má dnes narozeniny. Ale dojít cca 500 metrů k autobusu byl pro mne výkon hodný šampiona. Říkala jsem si, že jsou to po těch x letech zase asi porodní bolesti. No, nedala jsem se a nedám se ani zítra. To jsem pozvala dceru s dětmi na oběd, tak musím vše překonat a bolesti budu řešit potom.
Ale prásknu na sebe také něco pro zasmání.
Jak tak každý den u televize háčkuji, vzala jsem si včera zase to svoje „nádobíčko“, co jsem si dala do jednoho sáčku a chybělo to hlavní – háček. Nebyl nikde, ani v sáčku, ani nikde vedle. Zjistila jsem že tam byla dírka, tak jsme s manželem prohledali všechno kolem mého křesla, které jsme i odtáhli, cestu, kterou jsem den předtím věci nesla sem do pokoje – a NIC! Šla jsem si tedy vzít jiný háček a asi za pár minut jsem vstala, že půjdu do kuchyně a co nevidím? Háček ležel vedle křesla na zemi?! Nevíte, jak se tam dostal? No, musel odněkud vypadnout, ale nic jsem neslyšela, vše jsem prohledala, osahala a nenašla a pak tohle! Byla a vlastně je to pro nás záhada.
A ještě na sebe prozradím, jak se na mně podepsal ten dnešní bolavý den. Asi mi to nějak i zatemnilo mozek, protože jsem zjistila, když jsem chtěla dávat mazanec na plech, že jsem do něj zapomněla dát rozinky, které byly vedle ve skleničce. Tak jsem je tam napíchala, dírky přimáčkla a taky se to upeklo!
Když jsem byla asi v polovině pečení velikonoční nádivky tak jsem zase strnula! Jednu z těch hlavních ingrediencí jsem tam také zapomněla dát! Ještě, že jsem si hlavně kvůli tomu koupila pažitku! Tak jsem ji honem přidávala v polovině pečení, ale taky to bylo dobré!
Jen mi držte palce, ať takhle nekouzlím i zítra! To bych nerada, když si pozvu návštěvu a pak bych něco zkazila! Myslím, že už jsem si to vybrala a hlavní je, abych to vůbec zvládla a přežila.